Dokument V síti režiséra Víta Klusáka poukázal na závažné téma pedofilů, kteří na internetu loví děti a mladistvé, jež následně sexuálně obtěžují. Pro experta na kybernetickou bezpečnost a kriminalitu Jana Koloucha je mapování tohoto zvráceného prostředí jednou z aktivit, které se věnuje. Jak pachatele odhalovat a jak jejich útokům předcházet prozradil Kolouch v rozhovoru pro INFO.CZ.
Na konferenci LAW FIT jste ukázal, jak mapujete prostředí sociálních sítí a odhalujete uživatele sexuálně útočící na děti a mladistvé prostřednictvím vytváření falešných profilů, kde se vydáváte za dítě. Říkal jste, že trvalo jen pár dní, než si váš profil začali přidávat pochybní uživatelé a po pár týdnech začaly chodit nevhodné návrhy a nahé fotografie a videa. Je kriminalistická praxe stejná?
V praxi má tato problematika dvě roviny – jako občan můžete dělat, co vám zákon nezakazuje, zatímco stát a jeho orgány mohou dělat jen to, co jim je dovoleno. Policie má tedy mnohdy svázané ruce, protože v první řadě musí splnit zákonné podmínky k tomu, aby mohla takovýto falešný profil založit a používat. Ve většině případů trestné činnosti páchané na dětech podmínky k nasazení agenta splněny nejsou, muselo by jít třeba například o činnost organizované skupiny zabývající se systematickým lovením dětí za účelem výroby dětské pornografie či by musely být splněny jiné podmínky pro použití operativních prostředků.
Když tuto činnost nemohou dělat policisté, může si soukromá osoba založit falešný dětský profil a stejně jako vy se pokoušet vyhledávat sexuální útočníky lovící na internetu děti? Nedostane se do konfliktu se zákonem?
Teoreticky to možné je, do střetu například s GDPR se nedostanete, protože nepředpokládám, že tak budete činit systematicky za účelem podnikatelské činnosti či sestavování databází s osobními daty, ale víceméně pro vlastní potřebu. Můžete se ale dostat do střetu s právem občanským, kde i útočník, respektive jeho podoba a soukromí, je chráněn a nemělo by do jeho práv být zasahováno. Onen nahlášený útočník pak klidně může tvrdit, že celou věc vlastně jen zkoušel z druhé strany a pedofila jen předstíral nebo chtěl naopak zkusit hledat agenty. Pak se vaše dobře míněná aktivita může snadno otočit proti vám.
Kolik pedofilů se podle vašich odhadů na základě mapování prostředí ve virtuálním prostoru může pohybovat? Je to vysoké číslo?
Otázka je, jestli všechny tyto lidi nazývat pedofily, oni tam neloví jen jedinci s diagnostikovanou poruchou, ale i spousta relativně mladých lidí, kteří si chtějí užít něco zakázaného s ještě mladšími holkami či kluky. Třeba je jen nebaví mít stálého partnera a toto dělají jako zpestření svého milostného života. Pokud ale sečteme všechny tyto rozličné skupiny, které se nějaké obtěžující aktivity se sexuálním podtextem dopouští, číslo je bohužel skutečně obrovské a leckoho by mohlo šokovat. Co jsme mohli vidět v dokumentu Víta Klusáka, je jen špička ledovce.
