Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Poche: Vláda může být bez ministra zahraničí. Kvůli útokům Ovčáčka si umím představit cokoli

Poche: Vláda může být bez ministra zahraničí. Kvůli útokům Ovčáčka si umím představit cokoli

Ze sociálního demokrata Miroslava Pocheho je muž, na kterém se do velké míry láme budoucnost vlády ANO a ČSSD. Strana ho chce mít za ministra zahraničí – k velké nelibosti prezidenta Miloše Zemana a jeho okolí, kteří Pochemu vyčítají na základě několik let starého textu údajnou vstřícnost vůči migrantům. Poche v rozhovoru s Pavlem Štruncem, který INFO.CZ zveřejní v pondělí ráno, situaci vysvětluje a nastiňuje možný výsledek sporu.

Prezident Miloš Zeman z Miroslava Pocheho udělal poslední „hromosvod“ svých výpadů a politických manévrů. Po sérii nařčení, která se točí především kolem starého článku, v němž Poche ve světle migrační krize obhajoval potřebu solidarity mezi unijními státy, zazněl od Hradu i razantní odsudek: „Kdyby se měl dostat do Černínského paláce takový amatér, považoval bych to za chybu,“ řekl Zeman na Pocheho adresu.

Sociální demokrat, který mimochodem podpořil Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše, to bere s klidem. Reaguje mírně a věří, že bude mít příležitost vše politickým partnerům vysvětlit. „Po referendum (v ČSSD – pozn. redakce) bych se rád sešel s panem premiérem Babišem i předsedou KSČM Filipem, rád bych jim představil svoje priority,“ nastiňuje Poche další průběh dramatu ohledně obsazení křesla v Černínském paláci.

Sám ale přiznává, že hlavní slovo má momentálně Zeman a jen na něm bude záviset, jak vše dopadne. Ve hře je podle Pocheho i neobvyklý scénář: „Může to skončit tak, že bude jmenována vláda bez ministra zahraničních věci,“ říká Pavlovi Štruncovi. „Vzhledem k síle útoků pana Ovčáčka na mě si umím představit téměř cokoliv,“ dodává.

Jak Poche hodnotí Zemanova slova o výrobě novičoku v Česku? A nechal by si do zahraniční politiky mluvit od KSČM?

Celý rozhovor s Miroslavem Pochem vyjde na INFO.CZ v pondělí v 7:00

Všechny díly pořadu Štrunc můžete sledovat zde >>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1