Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pochybností přibývá. Prezidentská kancelář žádné doporučení pro Liglass neměla

Pochybností přibývá. Prezidentská kancelář žádné doporučení pro Liglass neměla

Důkazů o tom, že prezident Miloše Zeman neměl v ruce žádný dokument pro doporučení české firmy Liglass Trading CZ svému kyrgyzskému protějšku, přibývá. Také kancléř Vratislav Mynář trvá na tom, že mu podnik doporučilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Čím dál více se ale potvrzuje, že zřejmě jediným podkladem, který prezidentská kancelář o firmě měla, představuje doporučující dopis MPO. Ten ovšem vznikl na žádost samotného Liglassu.

Další rozpory v příběhu, který vypráví prezidentská kancelář, přinesla odpověď na žádost studenta Josefa Vacka o poskytnutí dokumentace k případu. Z té vyplývá, že žádný dokument z ministerstva, který by prezidentské kanceláři doporučoval českou firmu, kancelář k dispozici nemá. Informoval o tom dnes server Neovlivní.cz.

O tom, že jediným dokumentem ze strany MPO je pouze doporučující dopis, mluvil v rozhovoru pro INFO.CZ už před časem i náměstek resortu Vladimír Bärtl. Ten přímluvu na žádost firmy psal. Popřel také, že by existoval nějaký seznam, na jehož základě by Zeman doporučoval kyrgyzskému prezidentovi právě Liglass. „Domnívám se, že těmito podklady pan prezident myslí skutečnost, že MPO vydalo firmě podpůrný dopis,“ odkazuje opět k jedinému dokumentu.

Na otázku, zda se o firmě bavil s někým z prezidentské kanceláře, říká Bärtl, že si na nic takového nevzpomíná. „Nevylučuji, že nějaká komunikace mezi MPO a KPR ve smyslu, že jsme byli firmou požádáni o podpůrný dopis proběhla, nemáme o tom ale žádné záznamy,“ dodává.

Právě přímluva kancléře Vratislava Mynáře vzbudila kontroverzi ohledně spíše neznámé firmy Liglass Trading CZ, která získala v Kyrgyzstánu obří zakázku na dostavbu kaskády vodních elektráren. Ukázalo se, že za firmu lobboval na prezidentském setkání i Miloš Zeman. Přibývající nejasnosti vzbudily velkou pozornost i ve středoasijské zemi. Voda patří mezi její klíčové zdroje.

Fakt, že by strategický projekt zvládla po ruským státem vlastněném podniku RusHydro dostavět v oboru neznámá česká firma, zpochybňují i někteří kyrgyzští politici. Podle části z nich dokonce smlouva skončí. „Dohoda bude na sto procent zrušena. O tom by neměly být žádné pochybnosti,“ uvedl pro INFO.CZ Edil Baisalov, bývalý vedoucí kanceláře přechodné prezidentky Rozy Otunbayevy. Před firmou už dříve hlasitě varovalo i kyrgyzské ministerstvo zahraničí.

Rozhodující nyní bude konec srpna. Do té doby má firma vyplatit RusHydro částkou 37 milionů dolarů. Pokud peníze nedá dohromady, jak kritici naznačují, Kyrgyzstán smlouvu zruší. O dobrém stavu firmy přitom nesvědčí ani její kyrgyzské sídlo. Jak zjistil redaktor Aktuálně.cz, jeho kancelář je prázdná. Firma se z moderní budovy tento týden přestěhovala jinam. Podle svědků proběhl celý přesun velmi rychle.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1