Podíl Čechů, kteří zcela odmítají uprchlíky, klesl na 58 procent. Většina lidí v nich vidí hrozbu | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Podíl Čechů, kteří zcela odmítají uprchlíky, klesl na 58 procent. Většina lidí v nich vidí hrozbu

Podíl Čechů, kteří zcela odmítají uprchlíky, klesl na 58 procent. Většina lidí v nich vidí hrozbu

Podíl Čechů, kteří zcela odmítají uprchlíky, klesl od podzimu o 11 procentních bodů na 58 procent. Jako hrozbu pro evropskou bezpečnost je vnímá 82 procent lidí, pro mír ve světě 71 procent a pro bezpečnost ČR 68 procent. Ve všech třech případech jsou to nejnižší hodnoty od počátku srovnatelných měření v říjnu 2015. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

S příjímáním uprchlíků do doby, než budou schopni vrátit se do země svého původu, souhlasí 35 procent veřejnosti. Na podzim to byla čtvrtina. Pouhá tři procenta lidí ale nemají problém s tím, aby Česko přijalo uprchlíky z válečných zemí a nechalo je usadit se zde.

Podpora přijímání uprchlíků se zvyšuje s dosaženým vzděláním, životní úrovní a spokojeností se životem. Z hlediska stranických preferencí jsou přijímání uprchlíků více nakloněni voliči ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů, naopak spíše odmítavě se k němu stavějí rozhodnutí nevoliči a voliči SPD či KSČM. Proti přijímání uprchlíků jsou častěji lidé, kteří důvěřují prezidentovi.

Podíl těch, kteří uprchlíky vidí jako hrozbu pro evropskou bezpečnost klesl od podzimu o šest procentních bodů. U ohrožení světového míru to byl pokles o sedm procentních bodů a v případě bezpečnosti ČR se jejich podíl snížil o osm procentních bodů.

„Přes tento pokles je ale stále situace okolo uprchlíků vnímána silněji jako hrozba pro evropskou bezpečnost i pro bezpečnost České republiky než konflikty na Ukrajině nebo v Sýrii a s konfliktem v Sýrii je pak hodnocena dosti podobně, pokud jde o hrozbu pro mír ve světě,“ uvedli statistici.

O aktuální vývoj okolo uprchlíků se zajímá 47 procent Čechů, což je pokles od posledního průzkumu o devět procentních bodů a je to zároveň nejnižší hodnota od začátku měření. Stále je ale zájem lidí o toto dění výrazně vyšší než o vývoj na Ukrajině či v Sýrii, je zhruba srovnatelný se zájmem o dění okolo konfliktu na Kavkaze mezi Ruskem a Gruzií po gruzínském pokusu o ovládnutí Jižní Osetie či o události tzv. arabského jara v době, kdy šlo o velmi čerstvé a mediálně ostře sledované události.

„Pouze zájem české veřejnosti o dění týkající se tzv. Islámského státu a v době svého maxima ještě i konflikt na Ukrajině býval výrazně vyšší než aktuálně vyjadřovaný zájem o dění související s uprchlíky, který přitom v době svého maxima překonával i maximální hodnoty zájmu o dění na Ukrajině i o aktivity tzv. Islámského státu,“ uvedlo CVVM.

Lidé jsou dlouhodobě výrazně více nakloněni přijímání uprchlíků z Ukrajiny než z Blízkého východu a severní Afriky. Téměř žádný vliv na názor Čechů nemá ani případná hrozba ztráty peněz z evropských fondů kvůli odmítnutí migrantů.

Průzkum se uskutečnil od 7. do 19. dubna a zúčastnilo se ho 1115 lidí.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.