Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Podíl Čechů, kteří zcela odmítají uprchlíky, klesl na 58 procent. Většina lidí v nich vidí hrozbu

Podíl Čechů, kteří zcela odmítají uprchlíky, klesl na 58 procent. Většina lidí v nich vidí hrozbu

Podíl Čechů, kteří zcela odmítají uprchlíky, klesl od podzimu o 11 procentních bodů na 58 procent. Jako hrozbu pro evropskou bezpečnost je vnímá 82 procent lidí, pro mír ve světě 71 procent a pro bezpečnost ČR 68 procent. Ve všech třech případech jsou to nejnižší hodnoty od počátku srovnatelných měření v říjnu 2015. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

S příjímáním uprchlíků do doby, než budou schopni vrátit se do země svého původu, souhlasí 35 procent veřejnosti. Na podzim to byla čtvrtina. Pouhá tři procenta lidí ale nemají problém s tím, aby Česko přijalo uprchlíky z válečných zemí a nechalo je usadit se zde.

Podpora přijímání uprchlíků se zvyšuje s dosaženým vzděláním, životní úrovní a spokojeností se životem. Z hlediska stranických preferencí jsou přijímání uprchlíků více nakloněni voliči ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů, naopak spíše odmítavě se k němu stavějí rozhodnutí nevoliči a voliči SPD či KSČM. Proti přijímání uprchlíků jsou častěji lidé, kteří důvěřují prezidentovi.

Podíl těch, kteří uprchlíky vidí jako hrozbu pro evropskou bezpečnost klesl od podzimu o šest procentních bodů. U ohrožení světového míru to byl pokles o sedm procentních bodů a v případě bezpečnosti ČR se jejich podíl snížil o osm procentních bodů.

„Přes tento pokles je ale stále situace okolo uprchlíků vnímána silněji jako hrozba pro evropskou bezpečnost i pro bezpečnost České republiky než konflikty na Ukrajině nebo v Sýrii a s konfliktem v Sýrii je pak hodnocena dosti podobně, pokud jde o hrozbu pro mír ve světě,“ uvedli statistici.

O aktuální vývoj okolo uprchlíků se zajímá 47 procent Čechů, což je pokles od posledního průzkumu o devět procentních bodů a je to zároveň nejnižší hodnota od začátku měření. Stále je ale zájem lidí o toto dění výrazně vyšší než o vývoj na Ukrajině či v Sýrii, je zhruba srovnatelný se zájmem o dění okolo konfliktu na Kavkaze mezi Ruskem a Gruzií po gruzínském pokusu o ovládnutí Jižní Osetie či o události tzv. arabského jara v době, kdy šlo o velmi čerstvé a mediálně ostře sledované události.

„Pouze zájem české veřejnosti o dění týkající se tzv. Islámského státu a v době svého maxima ještě i konflikt na Ukrajině býval výrazně vyšší než aktuálně vyjadřovaný zájem o dění související s uprchlíky, který přitom v době svého maxima překonával i maximální hodnoty zájmu o dění na Ukrajině i o aktivity tzv. Islámského státu,“ uvedlo CVVM.

Lidé jsou dlouhodobě výrazně více nakloněni přijímání uprchlíků z Ukrajiny než z Blízkého východu a severní Afriky. Téměř žádný vliv na názor Čechů nemá ani případná hrozba ztráty peněz z evropských fondů kvůli odmítnutí migrantů.

Průzkum se uskutečnil od 7. do 19. dubna a zúčastnilo se ho 1115 lidí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1