Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Podobným útokům nelze předcházet, komentují sobotní teror v Londýně experti

Podobným útokům nelze předcházet, komentují sobotní teror v Londýně experti

Je vůbec v možnostech bezpečnostních složek předcházet podobným útokům, jako byl ten ze sobotního večera v Londýně? A jak na stoupající frekvenci teroristických útoků zareagují evropští státníci? Nejen o tom, ale třeba také o příčinách terorismu nebo o jeho vlivu na průběh a výsledky parlamentních voleb, které se ve Velké Británii uskuteční tento čtvrtek, jsme hovořili s politology a bezpečnostními experty Františkem Šulcem, Josefem Krausem a Tomášem Kučerou.

Bezpečnostní analytik František Šulc je přesvědčený, že čím lepší jsou bezpečnostní opatření, čím kvalitnější jsou bezpečnostní složky, tím spíše se teroristé soustředí na využívání nástrojů, které se dají snadno získat a nepotřebují žádnou komplikovanou výrobu a koordinaci většího množství lidí. „Předejít útokům vozidly a dalšími méně sofistikovanými nástroji se dá, pokud je někdo na místě, kdo je schopen útočníka zastavit, než dokáže někomu ublížit, jak se již stalo v řadě případů, či pokud někdo útočníka zavčasu oznámí a podobně,“ říká Šulc. Avšak představa, že zaplavení ulic policisty a bezpečnostními rámy zcela zabrání podobným situacím, je podle něj naivní.

Také politolog a bezpečnostní expert Josef Kraus v rozhovoru pro INFO.cz zdůraznil, že podobným útokům lze jen těžko předcházet. „Zatímco u útoků pomocí výbušniny, palných zbraní apod. lze vysledovat například poptávku ze strany podezřelých subjektů, zaměřit se na ně, sledovat je, tak v případě útoku automobilem a chladnými zbraněmi jakákoli příprava nevzbudí ničí pozornost,“ vysvětluje. „Ve způsobu útoku lze vidět aktuální trend – využívání vozidel a chladných zbraní k útoku na civilisty. Ukazuje se, že automobil a nůž jsou stejně účinnou a hůře sledovatelnou zbraní, než pistole, samopal či výbušniny,“ dodává.

Jeho kolega Tomáš Kučera pak v rozhovoru pro INFO.cz připomíná, že neexistují jednoduchá řešení, jak terorismus potlačit. Podle něj proto nelze očekávat, že by bylo možné podobným útokům v budoucnosti stoprocentně předejít. „Dlouhodobou a náročnou, o to však důležitější cestou ke snižování rizika terorismu,“ zdůrazňuje Kučera, „je prevence radikalizace mladých lidí. Teroristou se nikdo nerodí, ale stává se jím v důsledku sociálních podmínek a působení propagandy.“

Podle Krause je přesto evidentní, že evropské země musí zefektivnit bezpečnostní opatření. „Zejména v oblasti mezinárodní spolupráce mají evropské země ještě velký deficit. Musí dojít k zefektivnění sdílení informací, jejich společné analýze či vytvoření evropského kontaktního bodu propojující bezpečnostní složky států Evropy.“ Jestliže teroristé a organizovaný zločin nerespektují hranice národních států, pak je podle něj nezbytně nutné, aby proti nim byla přijata opatření na nadnárodní úrovni.

„Posílení represivních složek a zpřísnění bezpečnostních opatření, jako například zvýšení počtu ozbrojených policistů na exponovaných místech či zpřísnění bezpečnostních kontrol na veřejných akcích, je tradiční reakcí na podobné události,“ pokračuje Kučera. V této souvislosti se pozastavuje také nad tím, že po útocích v Manchesteru britská vláda zvýšila úroveň ohrožení na kritickou, což znamená mimo jiné to, že armádní jednotky byly povolány, aby asistovaly policii. „Vzhledem k tomu, že útok v Manchesteru, který měl za následek 22 obětí na životech, se odehrál před necelými dvěma týdny, asi není pravděpodobné, že by se stupeň ohrožení po včerejším útoku opět zvyšoval,“ dodává Kučera.

Šulc pak v rozhovoru pro INFO.cz uvedl, že by ho nepřekvapilo například budování více zátaras u chodníků ve městech nebo omezení dopravy v některých oblastech. Nepředpokládá ale, že dojde k nějakým radikálním a novým změnám. „Nemyslím si, že by totiž byla – v zemích nejvíce ohrožovaných terorismem jako je Británie, Francie, Německo či Španělsko – bezpečnostní opatření nastavena špatně. Preventivní evakuace probíhajícího festivalu v Německu budiž příkladem. Bezpečnostní složky v těchto zemích mají obrovskou historickou zkušenost s terorismem a dobře vědí, že tzv. neviditelná opatření jsou důležitější, než ta viditelná,“ vysvětluje Šulc.

Zároveň nepochybuje, že je potřeba zaměřit mnohem více pozornosti na příčiny terorismu. „Od konce 90. let minulého století je zřejmé, že v Evropě vyrostla zcela nespokojená a frustrovaná menšina muslimů, kteří jsou ochotni z rozličných důvodů vraždit své bližní, propagovat násilí a nesvobodu. Jde o tu skupinu, kterou Timothy Garton Ash před jedenácti lety v New York Review of Books trefně označil jako in-between people. Tomuto fenoménu napomáhá ghetoizace ve městech, radikalizace v mešitách, ale i ve vězeních, kam se často mladí dostávají za činy, které nemají s terorismem nic společného, ale vycházejí jako teroristé.“

Podle Šulce jde o lidi, kteří nejsou doma ani v zemi, kde se narodili, ani v zemi svých rodičů. „Jsou ochotni vzít zbraň a jít bojovat za zvrácenosti typu Al Kajda či Islámský stát, byť absolvovali vzdělávání v demokratické a svobodné zemi, či se snadno nechají indoktrinovat.“ Podle něj přitom nejsou aktuální události důsledkem posledních několika let. „Je to ovoce již let poválečných, dekolonizace a migrace, ať už před válkami a diktátory, či ekonomické,“ říká a za typický označuje „dovoz“ levné pracovní síly. „Varoval bych před populisty, kteří se nejistoty a strachu snaží zneužít a nabízejí různá jednoduchá řešení. Žádná taková ovšem neexistují a ona menšina ze dne na den nezmizí, bude zde žít i nadále,“ doplňuje Šulc.

Kraus pak očekává, že v krátkodobém horizontu dojde k dílčím úpravám legislativ v jednotlivých zemích zasažených terorismem tak, aby například sledování, odposlechy či monitoring internetu ze strany specializovaných policejních sil a zpravodajských služeb byly flexibilnější a efektivnější.

Pokud jde o situaci ve Velké Británii, počítá se zvyšujícím tlakem veřejnosti na politickou reprezentaci. „Bude na ní vyvíjen tlak k řešení tohoto závažného bezpečnostního problému. Očekávanou reakci je zpřísnění hraničních kontrol a pobytu cizích státních příslušníků na britském území, přestože celá řada útoků byla spáchána britskými občany, na něž by tato opatření nedopadla,“ říká Kraus.

Podle Kučery se pak islamistický terorismus v Evropě může výhledově projevit v polarizaci společnosti. „Většinová společnost se stává ostražitější a podezřívavější vůči muslimské minoritě a vůči uprchlíkům z muslimských zemí. Je to pochopitelná instinktivní reakce na pocit ohrožení, nicméně v kontextu terorismu v zásadě kontraproduktivní. Svalování kolektivní viny a podezřívání ztěžují společenskou integraci a některé jednotlivce to může natolik odcizit životu v existujícím společenském systému, že se snadno stávají oběťmi islamistické propagandy,“ myslí si Kučera.

V případě muslimských uprchlíků je podle něj potřeba si uvědomit, že mnohdy prchají právě před násilím páchaným tzv. Islámským státem a podobnými radikálními organizacemi. „Drtivá většina obětí islámského terorismu jsou sami muslimové,“ dodává. Za čtyři dny čekají Brity volby do Poslanecké sněmovny. A podle Šulce je možné, může sobotní útok v Londýně jejich průběh ovlivnit. Byť strany pozastavily kampaň a premiérka Mayová se nechala slyšet, že dojde k přehodnocení protiteroristické strategie, mohou podle Šulce útoky poškodit.

„Pokud se podíváme na průzkumy veřejného mínění, došlo od března/dubna letošního roku k poměrně razantní změně – oslabení vládnoucích konzervativců a ostatních stran a posílení opozičních labouristů. Rozhodně nejsou hlavní příčinou teroristické útoky, ale i ty v proměně nálad můžou sehrávat roli,“ myslí si Šulc.

Kraus v souvislosti s volbami připomíná, že se obě velké formace ostrovní politiky k otázkám vnitřní bezpečnosti a boje proti terorismu vyjadřují. „Nicméně jejich názory nejsou až tak odlišné, aby došlo k nějakému dramatickému štěpení na této linii. Volby se spíše ponesou ve znamení zvýšených bezpečnostních opatření, protože riziko nějakého dalšího útoku je pochopitelně velice vysoké,“ myslí si Kraus.

Kučera pak v souvislosti s volbami zdůrazňuje, že už nedávné útoky v Manchesteru nijak nevychýlily trend snižování rozdílu mezi Konzervativci a Labouristy. „Asi nelze očekávat, že efekt včerejších útoků v Londýně by byl výrazně odlišný,“ uzavírá Kučera.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1