Podpořit prodej českých potravin lze i jinak než kvótami pro obchody. Možností je hned několik

Helena Sedláčková

Tento týden, možná již dnes, hlasuje Poslanecká sněmovna o novele zákona o potravinách, která se v mnohém snaží podle ministra zemědělství Miroslava Tomana podpořit české potraviny a české zemědělce. Například zakazuje tzv. dvojí kvalitu potravin nebo rozšiřuje definici české potraviny. Nedávno přibyl i poslanecký pozměňovací návrh na zavedení povinných kvót potravin českého původu v obchodech. Ve všech případech se však jedná o opatření, jejichž reálný dopad na českou zemědělskou produkci je přinejmenším diskutabilní. Nabízejí se však i jiné cesty podpory jejího prodeje českým strávníkům, například prostřednictvím veřejných zakázek, což aktuálně doporučuje i Evropská komise. A praxe ukazuje, že to může fungovat.

„Umožňuje regionálním výrobcům potravin prosadit se lépe na domácím trhu. Přispívá k udržení zaměstnanosti na českém venkově. Snižuje v konečném důsledku i uhlíkovou stopu a přispívá k závazkům na úrovni EU k uhlíkové neutralitě.“ Takto odůvodňuje skupina poslanců v čele se Zdeňkem Podalem (SPD) a Margitou Balaštíkovou (ANO) svůj pozměňovací návrh k aktuálně projednávané novele zákona o potravinách, který zavádí povinný podíl českých potravin v českých obchodech na 55 procent v roce 2021 a který se má každoročně zvyšovat až na 85 procent v roce 2027.

 Na první pohled bohulibý návrh, pod nímž je podepsáno dalších dvacet tři poslanců včetně Václava Klause ml. (ODS) a bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL), přinesl již v únoru na jednání poslaneckého zemědělského výboru prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek. Značný poprask však vzbudil teprve v poslední době v souvislosti s nadcházejícím třetím čtením novely zákona ve sněmovně. A to natolik, že zcela zastínil dříve velmi žhavé spory kolem formulace zákazu dvojí kvality potravin, který projednávaná novela také obsahuje.

Společnost je totálně zdegenerovaná. Zaslouží si pořádnou krizi, říká Balšínek

sinfin.digital