Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pokuty za nevystavení eReceptu se odkládají. Dočasné zrušení sankcí schválila Sněmovna

Pokuty za nevystavení eReceptu se odkládají. Dočasné zrušení sankcí schválila Sněmovna

Lékařům zřejmě nebudou letos hrozit pokuty za předepsání papírového receptu místo povinného elektronického. Dočasné zrušení sankcí dnes schválila Sněmovna ve vládní technické novele lékového zákona o transfuzích. Poslanci odmítli návrh, podle kterého by byl elektronický recept opět nepovinný. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Přechodné zrušení pokut za porušení nové povinnosti vydat recept v elektronické podobě vychází z úpravy ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Schválený pozměňovací návrh také předpokládá, že pokud by lékový ústav do doby účinnosti novely zahájil s některým lékařem přestupkové řízení, bylo by ze zákona zastaveno. Současný zákon předpokládá sankci až dva miliony korun.

Sněmovna naopak zamítla návrh Jaroslava Dvořáka (SPD), podle kterého by se lékaři mohli znovu sami rozhodovat, v jaké formě recept vydají. Tento stav platil do konce loňského roku. Elektronický recept je povinný od ledna.

Poslanci nepřistoupili ani na zrušení odpovědnosti šiřitele za obsah reklamy na léčiva, humánní léčivé přípravky, doplňky stravy nebo na potraviny pro zvláštní výživu. Odpovědnost nyní nesou také zadavatel a zpracovatel propagace. Šiřitele navrhoval zbavit odpovědnosti Patrik Nacher (ANO), podle kterého nemají potřebnou odbornou kvalifikaci pro posouzení souladu obsahu reklamy se zákonem.

Vládní technická předloha by měla zvýšit jakost a bezpečnost transfuzních přípravků. Novela vychází z evropské směrnice, členské státy by ji měly začlenit do svého práva do poloviny února. "Novelou se především umožní, aby byl vydán prováděcí právní předpis, který by stanovil v souladu se směrnicí pokyny pro správnou praxi k uplatňování standardů a specifikací systému jakosti pro zařízení transfuzní služby," stojí v důvodové zprávě.

Transfuzní stanice budou muset podle novely pravidla správné praxe pod hrozbou postihu dodržovat. Například budou muset postupovat podle nejnovějších vědeckých a technických poznatků.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1