Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Policie dokončila výslechy ekologických aktivistů v Chvaletic, nezdá se jim výše údajné škody

Policie dokončila výslechy ekologických aktivistů v Chvaletic, nezdá se jim výše údajné škody

Policisté minulý týden dokončili výslechy pětice ekologických aktivistů, kteří v roce 2016 vylezli na chladicí věž elektrárny Chvaletice. K jednání se přiznali, s policií spolupracují, nesouhlasí ale s výší údajné škody.

Aktivisté jsou obvinění ze dvou trestných činů, hrozí jim dva až šest let vězení. Podle jejich advokáta Pavla Uhla je škoda vyčíslená znaleckým posudkem více než dvojnásobkem částky, která je uvedená na faktuře za vykonané práce.

Podle mluvčího Greenpeace Lukáše Hrbka policisté dovyslechli obviněné minulý týden. „Všichni vypovídali a přiznali se. Co se nám ale nezdá, je výše údajně způsobené škody,“ uvedl Jan Rovenský z Greenpeace. Mezi obviněnými jsou tři muži a dvě ženy.

Policie je viní z poškozování cizí věci se škodou přesahující půl milionu korun a dále z ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. Rovenský uvedl, že v době, kdy byli lezci na chladicí věži, nebyla v provozu. "Použili postup, který je v takových případech běžný, a který byl vyzkoušený už z komína v Prunéřově. Věž navrtali a použili skoby," popsal Rovenský.

Zhruba 120 vzniklých děr si podle znaleckého posudku vyžádalo náklady zhruba jeden milion korun. "Posudek uvádí i položky, které nejsou škodou. Zahrnuje například náklady na zabezpečení, které později elektrárna provedla," řekl ČTK Uhl. Podle něj je to podobné, jako kdyby si vykradený majitel bytu započítal do škody i cenu bezpečnostních dveří, které si následně pořídil. Samotná faktura na odstranění škod ve Chvaleticích vádí podle Uhla částku 407.000 korun.

Aktivisté obsadili chladicí věž elektrárny v říjnu 2016. Strávili na ní 63 hodin, vyvěsili transparenty a protestovali proti prodloužení jejího provozu. Na věž vylezlo celkem 11 lidí, šest cizinců a pět Čechů. Policie podle Hrbka obvinila pouze české aktivisty.

Všichni obvinění podali stížnost proti zahájení trestního stíhání, která podle Uhla ještě nebyla vyřešena. Přípravné řízení stále pokračuje a advokát předpokládá, že pokud budou aktivisté obžalováni, dostane se případ před soud nejdříve na podzim.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1