Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Policie v Česku letos zadržela víc než 100 migrantů, uvedl Tuhý

Policie v Česku letos zadržela víc než 100 migrantů, uvedl Tuhý

 Policie letos zadržela přes 100 migrantů, kteří přes Českou republiku projížděli do dalších zemí. Oproti loňskému roku je to nárůst, řekl policejní prezident Tomáš Tuhý, který se na dálnici D5 u Kladrub na Tachovsku zúčastnil policejního cvičení zaměřeného na odhalování migrantů převážených v autech.

Česká republika není podle cizinecké policie hlavní tranzitní ani cílovou zemí pro migrující cizince. Podle meziročního srovnání loni ubylo tranzitních migrantů, kteří přicházejí nelegálně, oproti roku 2016 o dvě třetiny. Cizinecká policie zadržela v roce 2017 celkem 172 tranzitních migrantů, o rok dříve jich bylo 511 a při vrcholu migrační krize v roce 2015 jich bylo 2294. Nejčastěji jsou to občané Afghánistánu, Sýrie a Iráku.

"Nelegální migrace v ČR oproti roku 2017 mírně stoupla, máme přibližně od začátku roku více než 1500 osob, které byly policií zachyceny v rámci takzvaného nelegálního pobytu. U takzvané nelegální tranzitní migrace je ten počet víc než stovka lidí," řekl Tuhý.

Velký podíl na zadržených lidech mířících do Německa měla letos právě policie v Plzeňském kraji. V únoru zadržela na dálnici D5 u Ostrova u Stříbra na Tachovsku a za Plzní nedaleko Šlovic dva kamiony, ve kterých nelegálně cestovalo 35 cizinců. Dalších osm migrantů zadrželi od začátku roku policisté v kraji ve vlacích a autobusech mířících za hranice, uvedla krajská policejní mluvčí Martina Korandová. Díky tipu policistů z Plzeňska a jejich spolupráci s německými kolegy se také podařilo 10. května zadržet v Německu auto se 16 migranty, doplnila.

Policisté dnes nacvičovali zásah při odhalení vytipovaného vozidla, převážejícího migranty. Tuhému a ministru vnitra Lubomíru Metnarovi předvedli celý postup. Zkoušeli přitom i použití speciálního přístroje, který díky sondám umístěným zvenku na vozidle dokáže odhalit převážené osoby na základě jejich srdečního tlukotu. Takové přístroje mají zatím jen policisté na jižní Moravě a na jihu Čech, kde byl v minulosti zaznamenán větší přesun migrantů. "Je to velmi užitečná věc, zejména u velkých kamionů a zaplombovaných návěsů to kolegům usnadňuje a urychluje práci, řekl ministr. Připomněl, že nelegální migrace je pro vládu velké téma a bude podporovat pořizování vybavení, které policistům pomůže.

Tuhý doplnil, že s pořízením přístroje Heartbeat detector na odhalování ukrytých osob policie počítá v rámci komplexní modernizace vybavení i pro další regiony včetně Plzeňského.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1