Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Policisté a vojáci se připravují na uprchlíky. S polskými kolegy cvičí na hranicích

Policisté a vojáci se připravují na uprchlíky. S polskými kolegy cvičí na hranicích

Česká policie dnes odpoledne zahájí na hranicích s Polskem další cvičení zaměřené na migraci. Zapojí se do něj 290 českých i polských policistů, vojáků, celníků nebo zdravotníků. Na přechodech budou zavedeny namátkové kontroly, zřízeno bude také registrační místo pro uprchlíky. Policie nepředpokládá, že by cvičení zásadním způsobem omezilo dopravu. Potrvá do pátku.

Cvičení začne na základě fiktivního rozhodnutí vlády. Týkat se bude 795 kilometrů hranic s Polskem, 13 bývalých hraničních přechodů a čtyř úseků zelené hranice.

Ozbrojené složky si vyzkoušejí zprovoznění registračního místa pro uprchlíky, které vznikne poblíž bývalého hraničního přechodu Chotěbuz. Podle mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové se tam poprvé budou cvičit postupy pro případ, že by se mezi příchozími uprchlíky objevila nakažlivá choroba, což je jeden z cílů cvičení.

Hranice s Polskem jsou posledním tuzemským hraničním úsekem, kde se cvičení tuzemských bezpečnostních složek ještě nedělalo. „Po jeho skončení bude úkolem policie vyhodnotit a zpracovat ucelenou informaci pro vládu, která bude obsahovat především návrhy a požadavky na zajištění optimálních podmínek pro provádění hraničních kontrol v případě, že by tato situace v budoucnu reálně nastala,“ dodala Rendlová. O podrobnostech chce vedení policie a dalších složek odpoledne informovat na tiskové konferenci.

České ozbrojené složky v předchozích dvou letech nacvičovaly ochranu hranic několikrát. První akce se konala na konci září 2015, kdy 800 vojáků a policistů kontrolovalo hranici s Rakouskem. Loni v březnu pak policisté opět na hranici s Rakouskem simulovali příchod většího množství uprchlíků. Zaměřili se na kontroly běženců a fungování registračních míst.

V dubnu asi 150 vojáků v Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském kraji prověřilo dojezdové časy k hranicím pro případ nenadálé krize. Další cvičení bylo v září, kdy policisté zavedli namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem, Německem a Rakouskem. Naposledy byly kontroly zavedeny na hranicích s Německem na konci loňského listopadu.

Policie loni v Česku zadržela 5261 cizinců, kteří byli v zemi nelegálně. Meziročně to bylo o 3302 zadržených cizinců méně. Hlavním důvodem byl pokles tranzitní migrace. Přes Česko do států západní či severní Evropy tolik nepostupovali uprchlíci v souvislosti s migrační krizí, která vypukla v roce 2015, kdy počet zadržených cizinců v tuzemsku prudce vzrostl.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1