Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Politici budou muset řešit tlak Evropy na odstavení Dukovan, varuje předsedkyně úřadu pro jadernou bezpečnost

Politici budou muset řešit tlak Evropy na odstavení Dukovan, varuje předsedkyně úřadu pro jadernou bezpečnost

Čeští politici budou muset v příštím desetiletí řešit evropský tlak na dřívější odstavení bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Na dnešním energetickém Žofínském fóru v Praze to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Podle ní totiž existuje obecná evropská tendence, aby byly jaderné bloky v provozu optimálně pouze po dobu 40 let. V případě Dukovan by to znamenalo odstavení bloků o deset let dřív, než je nyní plánováno. S odstavením bloků se v současné době počítá zhruba v letech 2035 až 2037.

„Vzniká velký tlak na to, aby byla provozní životnost elektráren na tuto dobu (40 let) omezena. Znamená to, že naší politickou reprezentaci, ať už bude jakákoliv, čeká někdy kolem roku 2023 bitva o dalších deset let v Dukovanech,“ uvedla dnes Drábová.

Dukovanský blok číslo jedna slouží od roku 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan od roku 1987. Podle dřívějších vyjádření firmy ČEZ by mohly být v provozu ještě přibližně 20 let, s odstavením bloků se tak počítá zhruba v letech 2035 až 2037. Elektrárna s instalovaným výkonem 2040 megawattů (MW) pokrývá asi pětinu tuzemské spotřeby elektřiny.

SÚJB loni a předloni postupně vydal povolení pro provoz všech dukovanských bloků na dobu neurčitou poté, co jim končily dřívější desetileté licence. Odstavené bloky v Dukovanech byl mohl nahradit nový jaderný zdroj tamtéž. Rozhodnutí o jeho stavbě ale dlouhodobě brzdí nejasnosti o způsobu financování.

Současný premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) ještě jako ministr financí v Sobotkově vládě několikrát uvedl, že výstavbu bloku by měl financovat sám ČEZ. To by ale mohlo být mimo jiné nevýhodné pro minoritní akcionáře. Ve hře je proto i rozdělení firmy.

Babiš na začátku února uvedl, že vláda ve spolupráci s ministerstvy průmyslu a financí navrhne tým expertů, který bude s vedením ČEZ právě o návrzích na rozdělení firmy hovořit. Řádově by měl mít pět až deset lidí. Majoritním akcionářem největší tuzemské energetické firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.

ČEZ v nedávné prezentaci určené členům hospodářského výboru Sněmovny uvedl, že z variant transformace ČEZ je nejlépe hodnocená možnost, kdy by se jaderné a konvenční zdroje oddělily od distribuce a takzvané nové energetiky.

Rozdělení firmy však není jedinou variantou, nad kterou se při rozhodování o financování případného bloku uvažuje. Ve hře je také možnost, že by stavbu nového bloku zajistila dceřiná společnost ČEZ, i varianta, že by tuto dceřinou společnost ČEZ odkoupil stát a poté by firma realizovala stavbu.

ČEZ celkem zkoumal šest možných alternativ rozdělení. Nejpreferovanější variantou je ta, že by stát plně vlastnil jadernou, uhelnou, těžební a obchodní část. Stavba nového jaderného zdroje by tak neměla žádný dopad na minoritní akcionáře, kterých má nyní ČEZ asi 30 procent. 'Nový ČEZ', ve kterém by si měl stát v první fázi ponechat 51 procent, by zahrnoval distribuci, prodej, obnovitelné zdroje a energetické služby ESCO. Podíl státu v této firmě by se postupně mohl snížit na 25 procent.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1