Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Poškodil Česko.“ Politici kritizují Zemana za slova o podezřelém islamistovi v Česku

„Poškodil Česko.“ Politici kritizují Zemana za slova o podezřelém islamistovi v Česku

Prezident v rozhovoru pro Český rozhlas Plus uvedl, že se po Česku pohybuje člověk z Afriky, který je důvodně podezřelý ze spolupráce s teroristickými islámskými organizacemi. Podle BIS i ministerstva vnitra ale žádné nebezpečí nehrozí.

Za nezvykle otevřené vyjádření prezident sklízí kritiku. Podle lidoveckého poslance Ivana Gabala diskreditoval Česko u cizích rozvědek. Česká bezpečnost je podle něj přitom na spolupráci s dalšími tajnými službami závislá.

„Jestliže Miloš Zeman není schopen udržet takovou informaci, pokud ji dostal, tak podle mého názoru není schopen výkonu funkce,“ uvedl Gabal. Informace podle něj měla zůstat v tajnosti. „Pokud dojdou cizí zpravodajské služby k závěru, že u nás se takové informace prozrazují, tak nám je prostě nemohou říct,“ dodal.

Daniel Korte z TOP 09 zase uvedl, že Zeman zřejmě není schopen zvážit dopad svých slov a činů. Podezřelého prý pouze upozornil na to, že se po něm jde.

„Je sice hezké, že neuvedl jméno a národnost, ale ona utajovaná skutečnost je logicky i to, že se po něm pátrá. Tímto ho v podstatě varoval,“ řekl. Souhlasí i s tím, že ostatní rozvědky budou ostražité v tom, o co se s českými podělí.

„Takových lidí bylo sledováno víc. Je lepší, když se to děje neveřejně a utajeně.“
Milan chovanec (ČSSD), ministr vnitra

Členka výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) ČTK napsala, že zveřejnění podobné informace od ústavního činitele je krajně nezodpovědné a nebezpečné. „Nejen že se prezident tímto výrokem aktivně podílí na šíření paniky a strašení veřejnosti, ale k ohrožení její bezpečnosti tím také zároveň sám přispívá,“ uvedla. Událost podle ní může zmařit práci zpravodajských služeb a bezpečnostních složek státu.

Mírnější je místopředseda výboru pro obranu Bohuslav Chalupa (ANO). „Jestli (Zeman) naznal, že to zveřejní, tak to zveřejnil,“ řekl ČTK. Hrozbu teroru podle něj hlava státu nezvýšila. „Ale může to zvýšit nervozitu obyvatelstva. Pocit, že nebezpečí je za dveřmi. Myslím, že to nepřispěje ke klidu,“ dodal.

Bezpečnostní informační služba v tuto chvíli nemá informace, že by Česku hrozil teroristický útok. Dnešní vyjádření prezidenta nechce komentovat. „Děláme maximum, abychom měli možná rizika pod kontrolou. V tuto chvíli nemáme informace o nějakém okamžitém bezprostředním nebezpečí,“ řekl mluvčí zpravodajců.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1