Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Poslanci chtějí mít z inspektorů ČOI tajné agenty. Budou zasahovat pod falešnou identitou a s krycími doklady

Poslanci chtějí mít z inspektorů ČOI tajné agenty. Budou zasahovat pod falešnou identitou a s krycími doklady
 

Kontroloři České obchodní inspekce zřejmě při některých akcích budou moci kvůli své bezpečnosti používat skrytou identitu včetně krycích dokladů. Sněmovna to schválila navzdory kritice, že by se tím inspektoři dostali na úroveň vybraných bezpečnostních složek. Novelu o ČOI nyní posoudí Senát.

 

Právo používat skrytou identitu chce ČOI získat pro inspektory kvůli kontrolám autobazarů nebo předváděcích akcí. Vychází z toho, že se často musejí prokázat občanským průkazem třeba při sjednávání smluv. Z toho pro ně může plynout nepřiměřené riziko.

„Nepovažuji za spravedlivé a etické, abychom tomu inspektory vystavovali,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). Podle něj neobstojí argument, že kontroloři v jiných oblastech podobné oprávnění mít nebudou.

Využití skryté identity se bude týkat především kontrol, kde inspektoři musí poskytovat osobní údaje. „Na předváděcích akcích žádají před vstupem organizátoři běžně občanský průkaz, znají tak pravou identitu inspektorů a vytváří si seznam, který si případně rozešlou, podruhé již inspektora dovnitř nevpustí například pod záminkou, že už je plno,“ uvedl mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.

Sněmovna nevyhověla požadavku šéfa sněmovního bezpečnostního výboru Romana Váni (ČSSD), aby toto oprávnění odmítla. Petr Bendl (ODS) se obával zneužití krycích dokladů inspektory. Květa Matušovská (KSČM) uvedl, že krycí doklady bude vydávat ministerstvo vnitra na základě žádostí ministerstva průmyslu a ČOI a že je nebudou mít všichni inspektoři, ale jen pár z nich.

Inspektoři by podle novely nově mohli také vstupovat do uzamčených prostor podnikatele při podezření, že prodává nebezpečné zboží nebo padělky. Při kontrolách na tržnicích se podle inspekce běžně stává, že při kontrole prvního stánkaře kontrolovaná osoba ostatní stánkaře varuje, a ti pak zamykají zboží do kontejnerů.

Sněmovna inspektorům umožnila, aby při ukládání sankcí formou příkazu na místě nemuseli vyplňovat tiskopisy ministerstva financí podle zákona o přestupcích. Inspekce nyní při ukládání příkazů na místě využívá svůj počítačový program s přednastavenou šablonou, v níž inspektoři ručně na místě vyplňují jen zlomek údajů.

ČOI by mohla podle návrhu jednodušeji zjišťovat informace o provozovatelích e-shopů, které nelze běžnou cestou zjistit a nelze je tedy kontaktovat. Nově by o ně mohla žádat například majitele webhostingových služeb, který by měl ze zákona povinnost jí je poskytnout.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1