Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Poslanci chtějí přejmenovat 17. listopad. Další pokus ve sněmovně vede Babišův muž

Poslanci chtějí přejmenovat 17. listopad. Další pokus ve sněmovně vede Babišův muž

Ve Sněmovně je opět návrh na úpravu názvu svátku Dne boje za svobodu a demokracii, který připadá na 17. listopadu. Skupina poslanců z pěti klubů v čele k Karlem Raisem (ANO) v novele požaduje, aby se připomínal i jako Mezinárodní den studentstva. Obdobné snahy v minulosti ve Sněmovně neuspěly.

Mezinárodním dnem studentstva se 17. listopad celosvětově stal na památku represí nacistů vůči českým vysokým školám v tehdejším protektorátu v roce 1939. „Česká republika však stále zůstává výjimkou,“ píše v důvodové zprávě skupina poslanců ANO, ODS, ČSSD, KDU-ČSL a TOP 09.

Nacisté tehdy popravili studentské funkcionáře a uzavřeli české vysoké školy v souvislosti s demonstrací proti německé okupaci, v níž se změnil pohřeb studenta Jana Opletala. Opletal podlehl zranění, které utrpěl při manifestaci ke vzniku Československa.

O 50 let později se v Praze konala pietní studentská demonstrace, následný pochod jejích účastníků byl násilně zastaven komunistickou policií. Odstartovalo to pád socialistického režimu v tehdejším Československu.

Pokud by zákonodárci předlohu schválili, oficiální název státního svátku 17. listopadu by zněl Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Před projednáním v Parlamentu novelu posoudí vláda.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1