Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Poslanci projednají vojenské mise, opozici trápí podmínky komunistů

Poslanci projednají vojenské mise, opozici trápí podmínky komunistů

Schůze Poslanecké sněmovny bude v pátek mimo jiné pokračovat bodem, který se bude věnovat účastí našich vojáků v zahraničních misích. Opozice věc zvedla poté, co vyšlo najevo, že komunisté nepodpoří vládu Andreje Babiše v případě, že zvýší účast českých vojáků v zahraničních operacích. Premiér v demisi už ale přispěchal s prohlášením, že komunistům posílení misí české armády v Mali, v Iráku a v Afghánistánu nevadí. A pokud jde o Pobaltí, které je komunistům trnem v oku, zůstane vše při starém.

S ústupky Babiše ale nesouhlasí opozice. Podle Martina Kupky z ODS Babiš dovedl Českou republiku do situace, kdy mantinely pro plnění našich závazků vůči NATO bude určovat skrytá či otevřená dohoda s komunisty. „Za oponou polokomunistické vlády zůstává, jakou cenu Andrej Babiš za další a další ústupky komunistů bude platit. Transparentnost je pro vládu v čele s hnutím ANO už jen trapný ironický úšklebek,“ uvedl Kupka pro INFO.CZ.

KSČM už dříve ústy svého předsedy kritizovala návrh vládního prohlášení chystaného kabinetu ANO s ČSSD kvůli závazku posilovat české zahraniční mise. Předseda KSČM Vojtěch Filip se dokonce po jednom z jednání špiček své strany nechal slyšet, že jde o tak zásadní problém, že by komunisté nemohli vznik vlády tolerovat. „KSČM nemá, jak jsem to pochopil, problém s navyšováním našich vojáků v Iráku, v Mali a v Afghánistánu,“ uvedl ale Babiš tento týden po jednání s předsedou KSČM.

Zároveň tvrdí, že pokud jde o Pobaltí, počet našich vojáků by se neměl měnit. Podle zdrojů ČTK přitom mandát pro armádu v Pobaltí platí do konce ledna 2019. Ještě letos by mělo v případě schválení návrhu odjet do Afghánistánu až o 140 vojáků více. Česká armáda má nyní v zemi mandát na 250 vojáků, V Mali se má mandát zvýšit z 50 na 120 lidí. Až 110 vojáků, místo nynějších 65, má zamířit také do Iráku. Podle ČTK armáda čeká na vyjádření NATO, které v Iráku plánuje spustit vlastní misi.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1