Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Poslanci v práci opět seženou alkohol aneb Stručná historie konzumace ve Sněmovně

Poslanci v práci opět seženou alkohol aneb Stručná historie konzumace ve Sněmovně

Poslanci si opět budou moci v restauračních zařízeních na půdě Sněmovny koupit alkohol. Zákaz, který měl zabránit opakovaným excesům ze strany podnapilých poslanců, zrušil současný předseda dolní komory Radek Vondráček. Věří, že jsou jeho kolegové „dospělí lidé“. Bezesporu jsou, jak se v minulosti už několikrát ukázalo, když neuhlídali míru.

Sněmovní prohibice je po čtyřech letech u konce. Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) se vrhnul na zákaz podávání alkoholu a udělal s opatřením rychlý konec. Ovšem s dovětkem, že když se poslanci neuhlídají, budou mít opět utrum. „Řekněme tedy, že všichni jsou v podmínce,“ dodává varovně.

Vondráček připomněl, že ve Sněmovně je 120 nováčků, a pro svůj krok si připravil hned několik argumentů – zákaz prý komplikoval společenské akce na půdě Sněmovny a v praxi se beztak míjel účinkem. Co to vyvolalo mezi poslanci?

Zdání, že si poslanci můžou v práci pochlastávat

„Je nezodpovědné, aby poslanci rozhodovali o zákonech pod vlivem,“ řekl pro INFO.CZ Ivan Bartoš – jeden ze sněmovních nováčků, které Vondráček zmiňuje. Na druhou stranu šéf Pirátů ale uznává, že v tomto případě jde hlavně o individuální zodpovědnost. „Není správné nahlížet na práci poslance optikou zaměstnání, kde se logicky pít nesmí dle zákoníku práce. Práce poslance není omezena fyzickým jednáním v sále Sněmovny, kde by rozhodně střízlivý být měl každý, které přenáší televize,“ říká.

Bartoš míří na to, že striktně vzato by poslanci nesměli pít skoro nikdy. „Základ je, že by poslanec neměl rozhodovat na plénu takříkajíc „pinklý“. To žádný zákaz či povolení nemůže ovlivnit. Rozhodnutí o zrušení tohoto pravidla předsedou sněmovny Vondráčkem však chápu jako dosti negativní zprávu občanům, kteří věc vnímají tak, že si poslanci mohou při práci „pochlastávat“. Naštěstí to naprostá většina nedělala před tím, a nebude to dělat ani teď,“ dodává šéf Pirátů.

Zákaz zavedl v minulém volebním období Vondráčkův předchůdce Jan Hamáček (ČSSD). Platil od 7. března 2014. O restrikci prodeje alkoholu v prostorách Sněmovny tehdy usilovala zejména místopředsedkyně dolní komory Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO. Vondráček ji později v této funkci nahradil potom, co se stala středočeskou hejtmankou.

Podle samotného Hamáčka a poslankyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je Vondráčkovo rozhodnutí zcela v kompetenci předsedy Sněmovny. „Zrušení zákazu konzumace alkoholu ve Sněmovně jsem zaznamenala až z médií. Jedná se o rozhodnutí předsedy Sněmovny, které není potřeba nijak komentovat. Mě osobně se původní zákaz, ani jeho následné zrušení, nijak netýkal,“ okomentovala Adamová pro INFO.CZ současnou situaci.

Jak šel čas: 1. liga

Sněmovní pamětníci říkají, že případy opilých poslanců jsou spíše ojedinělé. K nejznámějším patří ten z roku 2003, kdy tehdejší poslanec ODS Petr Kott nemohl kvůli údajné opilosti hlasovat. Tehdejší šéf Sněmovny, nynější poslanec ČSSD Lubomír Zaorálek, potom zakázal prodej alkoholu v bufetu blízko jednacího sálu.

O čtyři roky dřív usvědčila někdejšího poslance ČSSD Radima Turka při jeho odpovědi na dotaz České televize chůze i mluva.

Údajné opilectví se v minulosti stalo dvakrát předmětem přestřelky mezi bývalým poslancem ČSSD Davidem Rathem a nynějším předsedou poslanců TOP 09 Miroslavem Kalouskem. Jednou Rath na Kalouskovu adresu řekl, že chodí „čerpat další inspiraci nejspíš do některé z místních náleven“, podruhé o něm prohlásil, že „pravděpodobně není úplně ve střízlivém stavu.“

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

„Jsem ochoten připustit, v rámci pokory parlamentní diskuse, že já se občas opiji a vy se chováte jako debil. Rozdíl mezi námi je v tom, že já jsem schopen se z toho do druhého dne vyspat,“ reagoval na první z invektiv Kalousek. Podruhé Ratha pohnal před mandátový a imunitní výbor, který mu udělil pokutu.

Horké chvilky se paradoxně nevyhnuly ani Janu Hamáčkovi, který – jak jsme zmínili výše – prodej alkoholu zakázal.

Poslední konflikt, který se stal na půdě Poslanecké sněmovny a nejspíše souvisel s alkoholem, se odehrál v listopadu loňského roku. Hlavním aktérem byl tentokrát tajemník SPD Jaroslav Staník, který není poslancem. Ten byl údajně v podnapilém stavu a oháněl se rasistickými a homofobními výroky.

„Říkal nechutné věci o Židech a Romech. Mezi námi bylo dost Židů a ten pán tam ještě vykřikoval, že to je nově hospoda SPD a že jim to tam patří. Byl opilý, ale posílat národnostní menšiny do plynu, to je tak za čárou, že si nic horšího neumím představit,“ popsal jeden ze svědků, který se v jednom ze sněmovních klubů se Staníkem potkal. Obdobná byla svědectví, která poskytla například tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Staník ovšem extempore popíral.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1