Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Poslanec Lank míří k Realistům. Úsvit opustil kvůli Bartošovi a dalším „vlastencům“

Poslanec Lank míří k Realistům. Úsvit opustil kvůli Bartošovi a dalším „vlastencům“

Poslanec Martin Lank opustil hnutí Úsvit, protože mu vadí návrhy na spojování s takzvanými vlasteneckými stranami. Stal se členem politické strany Realisté, která má podle něj blízko prioritám, s nimiž šel do politiky. Za uskupení kolem politologa Petra Robejška by rád kandidoval do Sněmovny na Vysočině, kde byl zvolen už v současném volebním období. O Lankově přesné pozici na kandidátce musí Realisté ještě rozhodnout.

„Ve mně už delší dobu sílí přesvědčení, že moje doposud mateřská strana, tedy Úsvit - Národní koalice, se ubírá poněkud jinou cestou, než po které já bych chtěl jít,“ řekl dnes Lank na tiskové konferenci.

Kritizoval rozhodnutí Úsvitu nekandidovat v podzimních volbách a doporučení, aby se členové zařadili na kandidátky jiných subjektů. „Pro mě bylo pověstnou poslední kapkou zvažované spojení s dalšími takzvaně vlasteneckými stranami, a to včetně Národní demokracie, jejíž vedení nechvalně proslulo trestním stíháním a otevřeně antisemitskými postoji. Od toho já se osobně rozhodně a jasně distancuji,“ zdůvodnil svůj odchod od Úsvitu.

Předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš byl v lednu obžalován, za podněcování nenávisti, hanobení národa a popírání a schvalování genocidy mu hrozí až tři roky vězení. V obžalobě čelí mimo jiné tomu, že vyvracel existenci plynových komor v nacistických koncentračních táborech. Podle obžaloby také tvrdil, že Židé nadsazují počet židovských obětí usmrcených během druhé světové války.

Lank prohlásil, že po vystoupení z Úsvitu se stal členem Realistů. „Realisté mají v základních bodech prakticky identický program, se kterým jsem šel do voleb i já. Pro mě proto představují možnost, jak pokračovat v práci,“ řekl. „Navíc to zcela evidentně není strana jednoho muže, s čímž mám osobně poměrně neblahou zkušenost,“ doplnil. Hnutí Úsvit kandidovalo v roce 2013 do voleb pod vedením Tomia Okamury, s nímž se ale strana rozešla. Okamura teď vede stranu Svoboda a přímá demokracie (SPD).

Robejšek dnes vyjádřil přesvědčení, že Lank bude pro Realisty posilou. Podle něj jsou si názory Lanka a Realistů blízké a příchod poslance, který se specializoval na bezpečnostní problematiku, bude znamenat pro stranu přínos.

Strana Realisté vznikla loni kolem Robejška, finančně ji podporuje ze soukromých zdrojů i spolumajitel skupiny Penta Marek Dospiva. V programu zveřejněném před měsícem strana klade důraz na národní zájmy, když chce nadřadit českou ústavu mezinárodním smlouvám a chce zcela zakázat nelegální migraci do země. V současnosti se podpora Realistů pohybuje pod pětiprocentní hranicí, kterou je nutné překonat pro vstup do Sněmovny.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1