Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Potvrzeno: Německé výrobky jsou kvalitnější než ty české. Podívejte se, jak se liší

Potvrzeno: Německé výrobky jsou kvalitnější než ty české. Podívejte se, jak se liší

Lepší prací prášky, konzervy i masné výrobky? Na západ od nás ano. Nový test kvality zboží, který si nechalo vypracovat Ministerstvo zemědělství, dokázal, že kvalita výrobku se v různých evropských zemích liší, a to výrazně. V masných výrobcích je v Německu více masa a dokonce prací prášky obsahují více aktivní látky a perou lépe. První informace o výsledcích testu přinesla Mladá fronta DNES.

Spanilé jízdy na nákupy do Německa zřejmě nebudou pouze zapomenutou praktikou 90. let. Jak ukázal nový průzkum, stejné výrobky jsou v Německu stále mnohem kvalitnější než ty tuzemské. Neliší se přitom jen kvalita potravin, ale i dalších výrobků.

„Průzkum ukazuje, že je tady opravdu problém s dvojí kvalitou potravin, ale také ostatních výrobků, například pracích prášků,“ přiznává v rozhovoru pro MF DNES ministr zemědělství Marián Jurečka. Z celkem 21 testovaných věcí mělo celkem 13 rozdílnou kvalitu v Česku a v Německu. Kontroloři z Vysoké školy chemicko-technologické přitom porovnávali stejné výrobky nejen v Česku a Německu, ale také v Maďarsku, Rakousku a na Slovensku. A rozdíl mezi západem a východem byl značný.

Prací prášek Persil měl například v Německu 17,5 procent aktivní látky, zatímco v Česku pouze 13,8 procent. Rozdíl byl prý patrný už na první pohled. „Rozdíly jsou poměrně vysoké. Podle množství aktivních látek můžeme říct, že ten německý prášek pere zhruba o 20 procent lépe než český. Šuskandou se říkalo, že prací prášky perou u nás jinak než v Německu. V případě Persilu to teď máme doložené,“ vysvětluje pro MF DNES koordinátor průzkumu Jan Pivoňka.

Značný rozdíl byl také například v kvalitě rybích prstů značky Iglo. Česká verze obsahuje kolem 50 procent masa. Němci si ale mohou koupit výrobek ve stejném obalu, který tvoří téměř 64 procent masa. Paradoxem, který potvrzuje záměrnou rozdílnou kvalitu, je fakt, že obě balení s rozdílným množstvím ryb vyrobili ve stejném německém závodě.

Kompletní výsledky testů kvality výrobků by měl ministr Jurečka představit dnes. Už teď je jasné, že nezávislý průzkum potvrdí dlouho předpokládaný rozdíl v kvalitě potravin na západě a východě Evropy. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1