Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pozemní síly české armády mají nového velitele. Kopecký si na Vítkově převzal bojový prapor

Pozemní síly české armády mají nového velitele. Kopecký si na Vítkově převzal bojový prapor

Předáním bojového praporu velitelství pozemních sil dnes na pražském Vítkově slavnostně převzal Josef Kopecký velení pozemních sil české armády. Ve funkci střídá Štefana Kaletu, který po více než 40 letech v armádě odchází do civilu.

Náčelník generálního štábu Aleš Opata označil funkci velitele pozemních sil za jednu z klíčových. Kopeckého označil za zkušeného vojáka, kterého respektuje a váží si jeho práce. Připomněl, že armádou prošel od základních vojenských funkcí a působil i v misích na Balkáně a v Afghánistánu. „To mu dává základní předpoklady, aby dovedně velel pozemním silám,“ řekl Opata.

Kaleta v armádě působil přes 40 let. „Cením si ho za to, že měl vždy kamarádský přístup, držel slovo, a když jsme se na něčem domluvili, tak to fungovalo,“ poznamenal Opata. Pozemní síly podle něj Kaleta převzal v nelehké době, kdy se armáda potýkala s nízkým rozpočtem a tím poznamenanou bojeschopností. „Myslím si, že v této těžké době udělal to, co udělat mohl,“ řekl Opata.

Kaleta vyzdvihl, že za jeho působení k pozemním silám přišlo asi 3000 nových vojáků, kteří se museli vycvičit. Posunout se podle něj podařilo pozemní síly i v oblasti vybavenosti. Svému nástupci popřál, aby se mu podařilo naplnit cíl, podle kterého mají pozemní síly postupně v letech 2020 a 2025 dosáhnout plných operačních schopností.

Kopecký ČTK řekl, že za hlavní priority považuje pokračování ve výcviku. „Vidím tam prostor pro další zlepšování součinnosti a sladěnosti štábu na všech úrovních,“ poznamenal. Za další úkol označil přípravu jednotek na zahraniční operace, do hotovostí nebo integrovaného záchranného systému. Věnovat se také chce příjmu nových rekrutů a tomu, aby vojáci uměli používat novou složitou techniku, kterou by měla armáda v příštích letech dostávat. Kaletovi poděkoval, že mu „odevzdal pozemní síly v takové kondici, v jaké jsou“.

Opata označil ve vztahu k pozemním silám za hlavní priority, aby vojáci do dvou let měli základní taktickou výstroj včetně balistické ochrany. „V kontextu celých pozemních sil je pro mě naprostá priorita přezbrojení 7. mechanizované brigády na nový typ obrněného transportéru a posilování schopností pozemních sil,“ řekl.

K prioritám podle něj patří také budování nových útvarů a nových zařízení. „Na první místo stavím vznik ředitelství kybernetických a informačních operací, protože žijeme v dynamickém bezpečnostním prostředí a složité době a těm vývojovým tendrům se musí přizpůsobit i Armáda České republiky a musí se připravovat na válku budoucí,“ podotkl. Armáda také připravuje vznik praporu logistiky a takzvaného třetího manévrového prvku, kterým se má stát nový výsadkový pluk.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1