Práce za kasou? Nejen nízké mzdy, ale i triky s částečnými úvazky | info.cz

Články odjinud

Práce za kasou? Nejen nízké mzdy, ale i triky s částečnými úvazky

„Dávali mi 10 400 hrubého. Až tenhle rok to zvedli na 12 tisíc. Ale máme občas i přesčas, takže to je dobrý. Šli jsme třeba na čtrnáctky. To bylo často. Za měsíc to pak bylo i na 180, i 210, 220 hodin práce, to pak dostanete tak kolem 17 nebo 18 tisíc,“ líčí situaci v supermarketech jedna z pokladních. Nízká mzda je nejviditelnějším problémem. Jenže podle osobních zkušeností lidí, kteří v obchodech pracují, zdaleka ne jediným. Přidává se k ní i zneužívání částečných úvazků, neplacené přesčasy nebo neustále navyšování práce.

Špatné platy vyprovokovali k akci i premiéra Bohuslava Sobotku, který se kvůli nim sešel se společností Ahold, pod níž spadá obchodní řetězec Albert. A zatlačil i na nizozemského velvyslance, aby informoval vedení mateřské společnosti.

Medián hrubé mzdy za práci prodavaček je v Česku necelých patnáct tisíc korun za plný úvazek. V realitě ale mzdy často začínají na jedenácti tisících, ukazuje průzkum Multikulturního centra Praha, z něhož také pochází výroky pokladních zmíněné v článku. Kdyby se tak prodavačky – za kasou totiž pracují až z 80 procent ženy – měly spolehnout pouze na svůj plat, často by nepokryly základní náklady. Situace se liší v různých řetězcích a městech, základní problémy se ale opakují.

„Dělám od sedmi do devíti, třináctky, ale mám dlouhý krátký týden. To znamená, jeden týden dělám pět dní a dva mám volno a druhý dělám dva dny a pět dní volno. Jenže když mám krátký týden, tak vždycky chodím na brigádu ještě, k nim, že jo. Mám dvě smlouvy u nich, brigádní i zaměstnaneckou. Právě, že chodím ještě na brigády. Víte, mám tu hypotéku a peníze jsou vždycky třeba.“
Oksana, 50 let, vdaná, dvě děti

K nízkým mzdám se přidává hlavně zaměstnávání na zkrácené úvazky. „Nejedná se o částečné úvazky, které by byly pozitivní v tom, že ženy mají více času postarat se o děti. Jde často o nedobrovolné zkrácené úvazky. Funguje to navíc tak, že úvazek 0,8 je v případě potřeby natahován na plný. Ale má pro zaměstnavatele tu výhodu, že neplatí příplatky za přesčasovou práci,“ popisuje ředitel organizace Multikulturní centrum Praha Marek Čaněk. Zákon to tak totiž za přesčasovou práci nepovažuje. Dalším trikem je využívání dohody o provedení práce, která se rozdělí na různé typy prací. Částečně tak jde o práci pokladní, dekoratérky a třeba skladnice.

„Nemocenská se tady nerada vidí, strašně nerada. Takže lidi přechází nemoci. Málokdo si dovolí jít na marodku. Nejsou potom lidi.“
Blažena, 47 let, rozvedená, dvě děti

S tím, jak v Česku nezaměstnanost klesá k rekordním číslům, by se teoreticky měla zlepšovat i pozice zaměstnanců. Jenže ta je stále do velké míry závislá třeba na regionu, ve kterém prodavačka bydlí. Ve výsledku tak jsou zaměstnankyně odkázané na individuální vyjednávání podmínek. A příliš velký dopad by podle odborníků nemusela mít ani schůzka premiéra s vedením společnosti nebo nizozemským velvyslance.

Není dlouhodobě udržitelné, aby se premiér věnoval jedné konkrétní firmě. I když myslím, že by se politické strany měly zabývat nízkými mzdami a kvalitou práce obecně,“ říká Čaněk. Vláda může ovlivňovat podmínky skrze legislativu. „Nevěřím tomu, že bude mít vliv na mzdy, když se Sobotka sejde s velvyslancem,“ dodává Čaněk. 

Jak reagují supermarkety?
Podle mluvčí obchodů Lidl začíná nástupní mzda na pozici prodavačky na 18 625 korun brutto při čtyřicetihodinovém úvazku. „Mzda je všem zaměstnancům v průběhu pracovního poměru dále navyšována a její nárůst v prvních dvou letech je pevně stanoven v pracovní smlouvě, již se všemi zaměstnanci v prodejnách uzavíráme na dobu neurčitou,“ popisuje Zuzana Holá. A do mzdy se podle ní promítá i současná situace na trhu práce. „K 1. červnu letošního roku jsme navýšili mzdy konkrétně u pozic prodavač a skladník, a to o více než 20 procent,“ říká mluvčí. Například hypermarkety Globus nabízí podle své mluvčí na pozici pokladní standardně hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou. „V případě potřeby je možná i dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce, vždy ale v těchto případech záleží na aktuálních potřebách daného hypermarketu,“ říká Pavla Hobíková. „Nejčastější úvazek činí 35 hodin týdně, případné hodiny nad úvazek se řídí zákoníkem práce,“ doplňuje Holá.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud