Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Praha je oblíbená přestupní stanice teroristů. Byl tu i Šakal a strůjce 11. září Muhammad Atta

Praha je oblíbená přestupní stanice teroristů. Byl tu i Šakal a strůjce 11. září Muhammad Atta

Manchesterský útočník Salman Abedi nebyl jediný terorista, který před svými útoky strávil nějaký čas v Praze. V minulosti totiž v české metropoli pobývali i nejhledanější terorista světa Šakal či jeden ze strůjců útoků z 11. září Muhammad Atta. 

Šakal, nejhledanější terorista světa, do tehdejšího Československa poprvé přijel v roce 1978. Občanským jménem Ilich Ramírez Sánchez si město očividně oblíbil, protože do roku 1986 Prahu navštívil ještě několikrát. Nakonec byl ale po mnoha letech skrývání byl dopaden v roce 1994 v súdánském Chartúmu francouzskou tajnou službou. Následně byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody za vraždu dvou francouzských policistů a trest si odpykává ve vězení ve Francii.

Kouzlu Prahy podlehnul i jeden z útočníků z 11. září – Muhammad Atta, který sem údajně poprvé přijel v roce 1994. Dále pak měl v našem hlavním městě "operovat“ i v letech 2000 a 2001. Podle některých zdrojů zde měl Atta schůzku s iráckým diplomatem a rozvědčíkem Ahmadem Chalílem Ibráhímem Sámirem Aním.

V Praze byl na konci roku 2005 zatčen terorista libanonského původu Oussama Kassir, který cestoval ze Švédska do Bejrútu. Ten v USA čelil obvinění, že se v Oregonu v roce 1999 podílel na přípravách vybudování tréninkového tábora pro teroristy. V české vazbě Kassir setrval do září 2007, poté byl vydán do USA, kde byl o dva roky později odsouzen na doživotí kvůli podpoře terorismu.

Zatím poslední případ teroristy pohybujícího se v Praze ohlásil německý list Der Tagesspiegel s odvoláním na německé bezpečnostní zdroje. Podle něj Prahu jako místo pro mezipřistání využil předpokládaný sebevražedný atentátník z britského Manchesteru Salman Abedi.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1