Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Praha z výšky 400 kilometrů. Astronaut Feustel vyfotil Česko z Mezinárodní vesmírné stanice

Praha z výšky 400 kilometrů. Astronaut Feustel vyfotil Česko z Mezinárodní vesmírné stanice

Jak vypadá Praha z výšky přesahující 400 kilometrů, ukazuje fotografie z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kterou dnes zveřejnili organizátoři projektu Do kosmu s Krtkem 2018. Pořídil ji americký astronaut s vazbami na Česko Andrew Feustel, který nyní pobývá na ISS a vzal s sebou také postavičku Krtka z pohádek Zdeňka Milera.

Podle Pavla Suchana, mluvčího Astronomického ústavu, měl původně Feustel Česko a Prahu vyfotit ve chvíli, kdy lidé "svítili Krtkovi na cestu". Bylo to 24. a 25. května večer, kdy ISS prolétala nad Evropou tak, že měla být z Česka dobře viditelná. Astronomové tehdy vyzvali zájemce o vesmír, hlavně ty malé, aby ISS sledovali, případně rozsvítili baterku nebo jiné světlo. Počasí pozorování nepřálo, navíc ISS byla vůči Zemi a Slunci nakloněná tak, že na Česko měli astronauti jen omezený výhled.

Feustel proto vyfotil Prahu při vhodnější příležitosti. "Stanice se v okamžiku fotografování pohybovala rychlostí osm kilometrů za sekundu ve směru od západu na východ," uvedl Suchan v tiskové zprávě. Lidé, kteří ISS pozorovali ze Země, vyfotili se u toho a zaslali fotky organizátorům projektu, se nyní mohou těšit na to, že se jejich snímky dostanou do kosmu. Pořadatelé totiž vyberou ty nejhezčí a pošlou je Feustelovi na palubu ISS. "Jejich autoři obdrží drobné upomínkové předměty a především certifikát o tom, že jejich fotografie byla až ve vesmíru," uvedl Suchan.

Zájemci o vesmír a život na ISS se také mohou Feustela zeptat na podrobnosti z jeho mise nebo na to, jak se má "český astronaut" Krteček. Dotazy mohou zasílat na facebook projektu nebo e-mail, který najdou na webu. Feustel je připravený na ně odpovědět, a dokonce vybere nejzajímavější otázku, za kterou tazatel dostane malý dárek.

Feustel na ISS zůstane do podzimu, teď je velitelem stanice. S Českem je spojen přes svou manželku Indiru, jejíž matka pochází z ČR. V minulosti už s sebou do vesmíru postavičku Krtka vzal, a to při letu v raketoplánu Endeavour v roce 2011.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1