Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Předvolební hazard šéfa lidovců. Mluví o znovuzavedení poplatků za hospitalizaci

Předvolební hazard šéfa lidovců. Mluví o znovuzavedení poplatků za hospitalizaci

Vysoké náklady na léčbu vážně nemocných pacientů – to je podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka důvod, proč by se mělo zvážit opětovné zavedení poplatků za hospitalizaci. Prohlásil to na tiskové konferenci při příležitosti světového dne roztroušené sklerózy, kterou sám trpí.

Lidovec si od případného opětovného zavedení poplatků za hospitalizaci slibuje, že by se více peněz dostalo na léčbu vážně nemocných pacientů. Na příkladu nemocných roztroušenou sklerózou vicepremiér demonstroval, jak vypadá situace v současnosti. Z dvaceti tisíc lidí, kteří chorobou trpí, se jich pouze šest tisíc dočkalo účinné, ale drahé biologické léčby.

Podle Bělobrádka je proto otázkou, zda by lidé neměli platit v omezeném režimu za pobyt v nemocnici, aby zbylo na léčbu závažných nemocí. Stokorunový poplatek za den hospitalizace byl po verdiktu Ústavního soudu zrušen od ledna 2014. Vládní ČSSD se zavázala poplatek neobnovit, proti byli dřív i lidovci.

Počet lidí s roztroušenou sklerózou podle lékařů každoročně narůstá. V registru, kde se shromažďují data ze všech 15 specializovaných center v Česku, bylo ke konci loňského roku 9044 pacientů, kteří mají biologickou léčbu a zhruba dalších 2000 pacientů, kteří biologickou léčbu nemají. U pacientů v pozdní fázi již biologické léky nezabírají. Těchto nemocných může být kolem 40 procent z celkového počtu lidí s roztroušenou sklerózou.

Náklady zdravotních pojišťoven na léčbu nemocných s touto chorobou se mohly loni blížit dvěma miliardám korun. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má podle svého mluvčího Oldřicha Tichého mezi svými klienty přes 15 000 pacientů s roztroušenou sklerózou, loni vydala na jejich léčbu zhruba 1,7 miliardy korun. Většinu z toho, přes 1,5 miliardy korun, tvořily náklady na biologickou léčbu pro asi 6000 nemocných. Výdaje VZP na tyto účely dlouhodobě stoupají, v roce 2012 činily 991 milionů korun.

Roztroušená skleróza je chronickým zánětem nervového systému, nemoc napadá a postupně ničí centrální nervovou soustavu, tedy mozek a míchu. U nemocných se objevují problémy s pohybem, zrakem či řečí, únava a bolesti i deprese. Příčina není známa, bez léčby končí pacienti na vozíku. Objevuje se v mladším věku, častěji postihuje ženy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1