Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

PŘEHLEDNĚ: Hlavní body Zemanova inauguračního projevu, který zvedl některé politiky ze židlí

PŘEHLEDNĚ: Hlavní body Zemanova inauguračního projevu, který zvedl některé politiky ze židlí

Prezident Miloš Zeman odpoledne na Pražském hradě složil slavnostní slib a ujal se funkce pro druhé volební období. Jeho inaugurační projev vyvolal poprask, někteří mu vyčítali minimum vizí nebo malou hloubku, citelnější kritika ale mířila na konfrontační tón a útoky na Zdeňka Bakalu a nezávislá média. Kvůli nim někteří zákonodárci ze sálu dokonce odešli. Níže naleznete přehled hlavních bodů Zemanova projevu.

- V první části zhruba půlhodinového projevu se Miloš Zeman věnoval uplynulým pěti letem ve funkci. Zmínil například jmenování ústavních soudců, členů bankovní rady České národní banky i dalších funkcionářů, kromě těchto formálních povinností pak vyzvedl své další téma, kterým bylo setkávání s občany. Rád hovořil s běžnými lidmi i osobnostmi v krajích, celkem za pět let absolvoval 4000 setkání. Zeman v inauguračním projevu uvedl, že hodlá pokračovat v setkávání s občany, aby byl plnohodnotným prezidentem, ne ornamentem na státní budově.

- Právě k setkávání má prezidentská funkce sloužit, hlava státu se nemá zavírat "za hradbami Pražského hradu nebo za zdmi lánského zámku". K setkávání patří i konzultace se členy vlády, s většinou z nich měl přitom Zeman "korektní až přátelské vztahy". Zeman hovořil také o státních vyznamenáních, z desítek lidí, jimž je udělil, vzpomněl bývalého eurokomisaře pro rozšíření Güntera Verheugena, "protože tento člověk se výrazně zasloužil o vstup České republiky do Evropské unie".

- Za důležité téma funkce označil také ekonomickou diplomacii, a to zejména v zemích s prezidentským systémem, protože "prezident prezidentovi nejlépe rozumí". Připomněl, že během pěti let uspořádal 18 podnikatelských misí, kterých s celkem zúčastnilo přes 700 podnikatelů.

- Prezident se také vrátil ke svému inauguračnímu projevu před pěti lety, ve kterém se zabýval ostrovy negativní deviace a mluvil tehdy o nebezpečí neonacistických bojůvek. Dnes kvitoval, že z Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) je marginální strana bez zastupitelů krajů nebo poslanců. Zároveň ale Zeman odmítl známkovat jiné politické strany než právě DSSS. Znovu zmínil i druhý ostrov, ekonomickou kriminalitu, kvůli boji s ní podpořil zákon o prokázání původu příjmu a majetku, kontrolní hlášení nebo elektronická evidence tržeb

- Významnou část projevu věnoval kritice Zdeňka Bakaly a jeho roli v těžební společnosti OKD. Bakalu, jehož označil za "velkou skvrnu", v projevu obvinil z rozsáhlé hospodářské kriminality, hovořil například o tom, že z podniku bylo vytunelováno 100 miliard korun, Bakala získal miliardové dividendy i krátce před krachem a také okradl nájemníky firmy o jejich byty. Dokud kauza nebude vyřešena, nelze tvrdit, že v ČR je ekonomická kriminalita minulostí, prohlásil Miloš Zeman. Vrátil se i k třetímu ostrovu negativní deviace, médiím, když ostře kritizoval ta, která vlastní Bakala, ale i veřejnoprávní Českou televizi.

- Dále prezident řekl, že hodlá pokračovat v tom, co dělal v minulosti, pokládá to za užitečné. Za nové téma označil občanskou angažovanost, ve druhém volebním období chce Zeman podporovat aktivní občanství, participaci občanů na věcech veřejných, které má podle něj tři dimenze - ekonomickou, sociální a politickou. V ekonomické oblasti zmínil svůj dlouholetý obdiv k baťovskému modelu podnikání, ze kterého mají prospěch i běžní zaměstnanci.

- Zeman hovořil také o potřebě jakési české varianty mírových sborů, tvořených dobrovolníky, které by pomáhaly v regionech, jež to potřebují. Kvitoval přitom přípravu zákona o dobrovolnictví, který by "považoval za účinnější, než je činnost některých, zdůrazňuji některých, neziskových organizací".

- Ke konci projevu se prezident vyslovil pro zavedení prvků přímé demokracie, včetně referenda. "Jsou-li občané dostatečně kompetentní, aby rozhodli, kdo má vyhrát volby, proč by neměli být dostatečně kompetentní i k tomu, aby rozhodovali o dalších otázkách," řekl Zeman, který se vrátil i k myšlence panašování u voleb (vybírání kandidátů voliči napříč kandidátkami) nebo možnému zavedení povinné volební účast. "Chceme-li, aby tady bylo skutečně aktivní občanství, pak i povinná volební účast je jeho součástí," prohlásil prezident.

- Mezi Zemanem navrhované prvky přímé demokracie zmínil zejména přímé volby starostů a hejtmanů. Měli by jimi podle něj být ti, kdo na kandidátce vítězného uskupení dostali nejvíc preferenčních hlasů. Na úplný závěr projevu pak Miloš Zeman slíbil, že se hodlá dožít 90 let a nejméně třikrát se zúčastnit inaugurace svých nástupců.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1