Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Premiér Sobotka stále nemá ministra průmyslu. Nenajde ho ani na sjezdu ČSSD

Premiér Sobotka stále nemá ministra průmyslu. Nenajde ho ani na sjezdu ČSSD

Ministerstvo průmyslu a obchodu zůstává po vyhazovu Jana Mládka bez regulérního šéfa a prozatím ho spravuje premiér Sobotka. Ten sliboval, že jméno nového ministra oznámí po sjezdu ČSSD, který dnes v Brně končí. Vhodný adept ale zřejmě stále chybí a jeho hledání se protahuje.

Najít někoho, kdo před podzimními volbami věnuje několik měsíců úsilí v podstatě sebevražedné misi v čele ministerstva, může pro Bohuslava Sobotku být nakonec velký problém.

Je otázkou, zda za průtahy stojí jednoduše zaneprázdněnost premiéra, který se skutečně rozhodne až po sjezdu, nebo je problém hlubší a vhodný kandidát, který by prošel na Hradě, ČSSD chybí. Takřka jisté je jedno: jméno teď ještě nezazní.

„Budeme se o tom bavit v nejbližších dnech,“ potvrdil v rozhovoru pro Českou televizi nový místopředseda strany Jan Birke, že otázka stále není uzavřená.

Sám prý na ministerský post nemíří. „Musím někdy spát,“ odpověděl v rozhovoru pro ČT s dovysvětlením, že zaměstnaný je už dost. Kromě stranické funkce působí jako volební manažer ČSSD, poslanec a starosta Náchoda, kde se chce dle svých slov věnovat práci i nadále.

Spekulovalo se o tom, že na post v čele ministerstva nastoupí premiérův spojenec Tomáš Prouza, dokud on sám překvapivě neoznámil, že jde vydělávat do soukromého sektoru. Ve hře bylo jméno náměstka na MPO Jiřího Havlíčka i exministra Milana Urbana. Ani jeden z nich ale zatím na ministerský post nakročeno nemá a premiér chod úřadu řídí sám při své obsáhlé standardní agendě.

Mládek ve funkci skončil 28. února. Zeman ho odvolal na návrh premiéra Sobotky. Za hlavní důvod personální změny předseda vlády označil postup Mládka v otázce cen mobilních dat. Mládek byl kritizován mimo jiné kvůli tomu, že jeho úřad do návrhu telekomunikačního zákona doplnil zákaz možnosti sjednávat si u operátorů individuální ceny tarifů. On sám odmítal, že by šlo o pochybení, a označil se za oběť kampaně.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1