Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Premiér Sobotka v Terezíně: Válce a totalitním hrůzám zabrání jen spolupracující Evropa

Premiér Sobotka v Terezíně: Válce a totalitním hrůzám zabrání jen spolupracující Evropa

Spolupracující Evropa je tou nejlepší pojistkou proti opakování válečných a totalitních hrůz, řekl dnes premiér Bohuslav Sobotka na Národním hřbitově v Terezíně, kde se konalo tradiční shromáždění k uctění obětí nacistické perzekuce. Potřebu připomínat si události druhé světové války zdůraznil předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička.

„Právě tady v Terezíně můžeme nejlépe pochopit cenu míru i to, jak nebezpečné je rozdělování společnosti, jak nebezpečné je štvaní národů nebo štvaní lidí proti sobě," uvedl premiér.

„Toto vědomí má, myslím, naše kultura hluboce zakořeněné a já věřím, že nám pomůže rozlišovat mezi dobrem a zlem," řekl ke stovkám přihlížejících.

Po položení věnců, hymně a projevu Vodičky a Sobotky následovala křesťanská a židovská modlitba. Tryzny se zúčastnila řada politiků, ústavních činitelů, velvyslanců. Přijely delegace a zástupci spolků z Polska, Německa, starostové měst a obcí a několik pamětníků. „Je potřeba si pořád dokola připomínat, co se tady dělo, i když lidi jsou nepoučitelní," řekla ČTK Bohumila Havránková z Terezínské iniciativy, která sdružuje bývalé vězně z ghetta, jímž prošlo mezi lety 1941 a 1945 na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození.

720p 480p 360p 240p
Terezín

Samotné tryzně předcházela vzpomínka u Malé pevnosti, která sloužila jako věznice gestapa, prošlo jí 32.000 mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo přes 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech. „Přijel jsem uctít památku lidí, kteří trpěli během okupace. Ještě pár dní před koncem války se tu popravovalo," řekl ČTK pamětník květnových událostí Emil Šneberg.

Památník Terezín, který tryznu pořádá, loni navštívilo na 280.000 lidí, většina z nich byli cizinci. Podle ředitele Jana Munka je nutné oslovovat zejména mladé lidi. „Připomínky musíme přizpůsobovat nové době, využívat sociální sítě, internet. Bez připomínání nám hrozí, že se některé hrůzy mohou opakovat," řekl ČTK.

V roce 1991 vzniklo v Terezíně, který byl založen jako pevnost na konci 18. století, Muzeum ghetta. To dokumentuje osudy Židů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1