Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Prezidentská kancelář si polepší. Sněmovna přiklepla Zemanovi o 38 milionů víc

Prezidentská kancelář si polepší. Sněmovna přiklepla Zemanovi o 38 milionů víc

Kancelář prezidenta republiky by měla mít v rozpočtu na příští rok na své výdaje 475,4 milionu korun. To je zhruba o 38 milionů korun víc, než jí přidělil letošní schválený rozpočet. Návrh rozpočtu na příští rok dnes schválil sněmovní rozpočtový výbor. Rozpočet Hradu je jednou ze šesti kapitol, jejichž návrhy schvaluje výbor, vláda je pak musí zapracovat do návrhu celého rozpočtu.

Poslanci se ptali hlavně na bezpečnostní opatření. Například Kristýna Zelinková (TOP 09 a Starostové) poznamenala, že bezpečnostní rámy jen tvoří nekonečné fronty turistů a obtěžují občany. Ptala se na to, jestli Hrad uvažuje o zmírnění bezpečnostních opatření a kolik by se na tom dalo ušetřit peněz.

Podle zástupců prezidentské kanceláře je letos na investice do bezpečnostních opatření vyčleněno 28,9 milionu korun. Částka sto milionů korun, které Hrad dostal již dříve od ministerstva obrany, bude podle představitelů prezidentské kanceláře vyčerpána do konce roku 2019.

1080p 720p 480p 360p 240p
Fronty na Hradě

Výbor také schválil návrh rozpočtu Nejvyššího kontrolního úřadu. Úřad má mít k dispozici 646 milionů korun. Proti letošku je to nárůst o 127 milionů korun. Důvodem zvýšení je především 121 milionů Kč určených na stavbu nového sídla úřadu. Pokud nenastanou průtahy, úřad očekává dokončení stavby do konce roku 2020.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1