Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Při požáru v ústeckých Předlicích bylo zraněno 20 lidí, dvě děti jsou ve vážném stavu

Při požáru v ústeckých Předlicích bylo zraněno 20 lidí, dvě děti jsou ve vážném stavu

Dvě desítky zraněných si vyžádal dnes ráno požár bytového domu v ústecké čtvrti Předlice. Většina z nich se nadýchala kouře. Dvě děti jsou ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče v ústecké Masarykově nemocnici, řekl mluvčí záchranné služby Prokop Voleník. Hořet začalo kolem 6:00, hasiči dostali oheň pod kontrolu asi po 40 minutách.

Ohnisko požáru bylo zřejmě ve druhém patře menšího třípatrového domu v Hrbovické ulici. Na oheň podle policejní mluvčí Veroniky Hyšplerové upozornil před půl sedmou projíždějící řidič. "Bylo evakuováno 18 lidí, z toho většina dětí," uvedla Hyšplerová.

Záchranná služba podle mluvčího Prokopa Voleníka převezla do nemocnic v Ústí nad Labem, Teplicích a Děčíně 20 zraněných. "Šlo především o nadýchání zplodinami jak v lehké, tak těžké formě. Dvě děti se nadýchaly těžce a byly převezeny na jednotku intenzivní péče Masarykovy nemocnice," doplnil Voleník.

Podle operačního důstojníka krajských hasičů na místě zasahovalo pět jednotek, oheň dostaly pod kontrolu asi po 40 minutách. Příčinu požáru teď budou zjišťovat vyšetřovatelé.

Podle katastru nemovitostí patří dům společnosti z Prahy. Majitel se podle místostarosty centrálního městského obvodu Karla Kariky (PRO!Ústí) o obyvatele postará. "Sehnali jsme ubytování, ale nebude potřeba. Majitel objektu, který vyhořel, poskytne lidem ubytování v jiném domě, který tady nedaleko také vlastní," uvedl Karika. Podle informací, které má od správce domu, neměla minimálně část lidí v domě vůbec být. "Lidé, kteří byli převezeni do nemocnic, tady nebyli hlášeni a podle správce v domě být vůbec neměli. Dům se připravuje k opravě," doplnil Karika.

Kvůli zásahu záchranných složek je Hrbovická ulice v okolí požáru uzavřena, bylo odpojeno i trolejbusové vedení.

Předlice jsou považovány za sociálně vyloučenou lokalitu. Většina zdejších domů prošla před lety privatizací, řada z nich měnila majitele opakovaně.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1