Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Při válce s Ruskem budu první kolaborant.“ Poslankyně za ANO vyvolala pozdvižení

„Při válce s Ruskem budu první kolaborant.“ Poslankyně za ANO vyvolala pozdvižení

Pozdvižení na sociálních sítích vyvolala poslankyně Jana Lorencová (za ANO). „Přiznala“ se k tomu, že by z ní byl rázem kolaborant. Konkrétně v případě, že by došlo ke konfliktu s Ruskem. Pod jejím statusem na Facebooku se během chvíle shromáždila řada podpůrných komentářů, někteří ji ale obviňují dokonce z vlastizrady. Na stranu poslankyně a bývalé novinářky se postavil i její kolega z poslanecké sněmovny Bohuslav Chalupa (ANO). Naopak ostrá výtka zazněla od europoslance za ANO Pavla Teličky, který se hnutí čím dál více vzdaluje. Už před časem se například vzdal pozice experta pro zahraniční politiku.

„Hrozí válka s Ruskem? Opravdu? Pak budu nejspíš první kolaborant!“ uvedla na svém Fabookovém profilu poslankyně Lorencová. Její vyjádření vyvolalo vlnu dalších komentářů. Na objasnění svého postoje poslankyně dodala: „Zůstalo mi něco jako slušnost, přesvědčení, že náš národ patří k těm slovanským a nemusí za každou cenu poklonkovat nikomu! Zatím ustupujeme a ponižujeme se, zbytečně!“

Své poslanecké kolegyně se zastal i Bohuslav Chalupa, podle něhož kritici Lorencové „nesahají ani po kotníky“. „Rozporuplná poslankyně za ANO J. Lorencová – kdo nazývá věci pravými jmény, padni komu padni, je rozporuplná?!“ rozčílil se poslanec na svém Twitteru.

Nad proruským postojem Lorencové se pozastavil europoslanec za ANO Pavel Telička. Tím si ovšem vysloužil Chalupův hněv. Zákonodárce ho v konverzaci obvinil ze špatného působení v Evropském parlamentu. „Vy jste zradil ANO, které vám významně dopomohlo k vašemu postu v EU,“ napsal Chalupa s tím, že Teličkovo hlasování podle něj mluví za vše.

Přestože Telička se od hnutí ANO v poslední době čím dál více distancuje, což ukázal například tím, že se vzdal své funkce experta hnutí pro zahraniční politiku, nebo když v médiích uvedl, že Andrej Babiš by měl být vydán k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo, Chalupovi odvětil, že nikdy nehlasoval v rozporu s volebním programem ANO do evropských voleb.

Komentátoři už poslankyni Lorencové připomínají i samotnou Ústavu. Jak uvádí článek 23, poslanci ve svém slibu mimo jiné slibují věrnost České republice. To se s tvrzením Lorencové, že budou první kolaborantkou, zdaleka rozchází.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1