Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Přímá volba starostů začíná být reálná, návrh SPD prošel. Hrozí chaos a rozvrat, varují kritici

Přímá volba starostů začíná být reálná, návrh SPD prošel. Hrozí chaos a rozvrat, varují kritici

Zavedením přímé volby starostů, primátorů a hejtmanů, jak je navrhlo v ústavní novele hnutí SPD Tomia Okamury, se budou zabývat sněmovní výbory. Návrh ODS a TOP 09 na zamítnutí předlohy už v prvním čtení a KDU-ČSL na její vrácení předkladatelům k přepracování poslanci neschválili. Kritici tvrdí, že návrh SPD není dopracovaný a pokud by byl schválen, nastane chaos a rozvrat. Naopak podle Okamury bude možné při dalším projednání předlohy najít bez časového tlaku kompromis, který by byl pro všechny přijatelný.

Kriticky vystupovali v debatě zejména občanští demokraté. Podle Ivana Adamce předloha není systémovou změnou, ale jen politickou proklamací. Věří, že Sněmovna z ústavy trhací kalendář, jak uvedl, neudělá. „Je to cesta do pekel,“ zdůraznil. Jan Bauer mluvil o legislativním marketingu a zmetku a Bohuslav Svoboda o "strašné ráně do vody".

„Zákon nepřinese přímou volbu starostů, ale rozvrat komunální politiky,“ přidal se ke kritikům předseda poslanců STAN Jan Farský. Místopředsedkyně klubu ČSSD Kateřina Valachová se obává chaosu. „Je to zajíc v pytli, u kterého nevíme, co udělá,“ uvedla.

Odpůrci návrhu SPD, mezi nimi třeba Dominik Feri (TOP 09), poukazovali také na to, že vedle doplnění ústavy měli autoři předložit návrh prováděcího zákona, jak by si přímou volbu starostů a hejtmanů představovali, nebo věc aspoň plénu vysvětlit. Podle Stanislava Juránka (KDU-ČSL) by se mělo začít debatou a teprve na jejím základě normu předložit.

Sněmovna začala projednávat předlohu SPD už minulý čtvrtek. Poslanci Okamurova hnutí mluvili o zlepšení kvality demokracie, zvýšení zájmu o volby a o zdůraznění osobní odpovědnosti starostů, primátorů a hejtmanů, když nynější systém nahrává podle nich kolektivní nezodpovědnosti. „Prostřednictvím přímé volby je možné vytvořit osobnost se silným mandátem pod přímou kontrolou veřejnosti,“ řekl Radek Rozvoral. Okamura tvrdí, že přímá volba by přispěla k „obrodě správy věcí veřejných“ a byla by prvním krokem k odvolatelnosti politiků.

Předlohou se nyní budou zabývat ústavně-právní výbor a výbor pro veřejnou správu. Vzhledem k tomu, že jde o změnu ústavy, byla by pro její schválení nutná nejméně třípětinová většina jak ve Sněmovně, tak v Senátu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1