Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Případ dítěte, které vypadlo z vlaku a zemřelo, se znovu vyšetřovat nebude. Vrací se rovnou k soudu

Případ dítěte, které vypadlo z vlaku a zemřelo, se znovu vyšetřovat nebude. Vrací se rovnou k soudu

Případ tragické nehody, při které loni zemřela dvouletá dívenka po pádu z vlaku na Olomoucku, se vrací zpět k olomouckému okresnímu soudu. Rozhodl o tom krajský soud, který tak vyhověl stížnosti žalobce. Okresní soud mu chtěl původně kauzu vrátit do přípravného řízení k došetření. Podle olomouckého krajského soudu k tomu však není důvod, řekl dnes ČTK předseda senátu Bohuslav Mierva. Žalobce Jaroslav Rašendorfer rozhodnutí soudu přivítal. V případu čelí obžalobě z usmrcení z nedbalosti vlakvedoucí a průvodčí.

"Ztotožnili jsme s argumenty, které státní zástupce uplatnil. Naopak s těmi důvody, které vedly okresní soud k tomu rozhodnutí, jsme nesouhlasili. Podle našeho názoru je postup v pořádku. Není nutno doplňovat dokazování v přípravném řízení státním zástupcem. Pokud tam jsou nějaké nejasnosti, je možné je doplňovat důkazně v rámci hlavního líčení před soudem prvního stupně," uvedl soudce Mierva.

Rozhodnutí soudu žalobce Rašendorfer přivítal. "Rozhodnutí jsem ale ještě nedostal," řekl dnes ČTK. V rukou ho nemá dosud ani soudce okresního soudu Petr Bednář. Nedokázal zatím říci, zda stihne případ nařídit do konce roku. "Záleží na tom, kdy spis na soud přijde," řekl ČTK Bednář.

Soud měl původně případ nařízen na 6. září, jednání však odložil. Soudce Bednář požadoval mimo jiné zopakovat před obhájci rekonstrukci způsobu a mechanismu otevření dveří vlaku, ze kterých podle obžaloby dítě vypadlo. Chtěl také v přípravném řízení vyslechnout svědka, který tvrdí, že se událost stala jinak. Jde o Františka Petraše, který v osudnou chvíli roznášel cestujícím ve vlaku nápoje. Muž ČTK řekl, že je přesvědčen o tom, že dívenka vypadla z okna, nikoli ze dveří, jak tvrdí policie i žalobce. Soud chtěl také procesně vyslechnout poškozené, aby šlo výpověď u hlavního líčení kvůli jejich špatnému psychickému stavu jen přečíst.

Neštěstí se stalo 24. července 2016 na trati mezi Olomoucí a Štěpánovem ve směru na Prahu. Dívka vypadla podle obžaloby z vlaku ve chvíli, kdy byla s matkou a starší sestrou na toaletě. V osudnou chvíli stála v blízkosti otevřených dveří toalety. Podle výsledků vyšetřování Drážní inspekce vlak ze stanice v Olomouci odjel s neuzavřenými dveřmi, při rychlosti vlaku 111 kilometrů za hodinu se pak dveře samovolně otevřely a dítě vtáhly ven. Dívka po pádu zemřela. Podle žalobce zanedbaly vlakvedoucí a průvodčí své pracovní povinnosti, což mělo za následek, že vlak odjel z Olomouce s nedostatečně zavřenými dveřmi. Zaměstnankyně Českých drah vinu popírají. Dráhy se již s rodinou mimosoudně vyrovnaly.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1