Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Problém jménem Ondráček. Proti zvolení komunisty do komise pro GIBS se chystají demonstrace i petice

Problém jménem Ondráček. Proti zvolení komunisty do komise pro GIBS se chystají demonstrace i petice

V pondělí večer budou proti zvolení poslance KSČM Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) protestovat lidé po celé České republice. Chtějí mimo jiné podepisovat petice za novou volbu předsedy komise, ty pak podle jedné z organizátorek Lucie Kohoutové budou předány sněmovnímu petičnímu výboru.

"Občanský protest sbírající podpisy pro volbu nového předsedy vznikl původně jako akce čtyř přátel se záměrem petičního happeningu na piazzettě pražského Národního divadla. Díky vzedmuté vlně spontánní podpory se nicméně přesouvá na pražské Václavské náměstí," uvedla Kohoutová.

Akce na Václavském náměstí se podle facebookové události chce zúčastnit zhruba deset tisíc lidí, další 30.000 má o událost zájem. Potvrzené účasti ve facebookových událostech ovšem poté často neodpovídají skutečnosti. Organizátoři přesto očekávají, že se protestů zúčastní desetitisíce lidí.

V Praze budou petiční archy připravené už v 17:00. "Akce vyvrcholí krátkým happeningem v 19:00, jež bude mít podobu pozvednutí petičního listu či bílého listu papíru, srolovaného do symbolického bílého obušku," uvedla Kohoutová. Protesty se uskuteční také v Brně, Ostravě, Olomouci, Plzni, Písku, Jihlavě, Českých Budějovicích, Liberci, Hradci Králové a Rožnově pod Radhoštěm.

Předseda KSČM Vojtěch Filip dnes v pořadu Partie televize Prima uvedl, že nechápe důvody demonstrací. Kritici prý nejsou demokraté a nerespektují pravidla občanské společnosti. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš naopak v Otázkách Václava Moravce v České televizi uznal právo veřejnosti demonstrovat, byť s důvodem protestů nesouhlasil.

Ondráčka Sněmovna zvolila v pátek. Volilo ho 79 poslanců, ke zvolení bylo potřebných 78 hlasů. Ondráček kandidoval opakovaně, v prosinci ani v lednu ho Sněmovna předsedou komise nezvolila. Části poslanců vadilo jeho působení za socialismu, kdy jako člen školního pohotovostního pluku zasahoval proti protirežimním demonstracím.

Inspekce bezpečnostních sborů nyní budí pozornost v souvislosti s informací, že premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) vyzval v únoru dvakrát jejího ředitele Michala Murína, aby se vzdal funkce. Babiš uvedl, že v něho nemá důvěru a pochybuje o jeho morální a profesionální integritě. Pochyby má také o hospodaření inspekce. Murín rezignovat nehodlá. Babiš kvůli záležitosti svolal na čtvrtek Bezpečnostní radu státu. Sejde se také sněmovní bezpečnostní výbor.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1