Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Projekt pro lékaře z Ukrajiny končí. Budou povinně skládat zkoušky

Projekt pro lékaře z Ukrajiny končí. Budou povinně skládat zkoušky

Končí projekt, který umožňoval příchod lékařů, lékárníků a stomatologů z Ukrajiny. Pro zdravotní sestry bude pokračovat. Po jednání s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO) to řekli zástupci stavovských komor, kteří projekt kritizovali, a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Ukončen bude v řádu několika týdnů. Podle Vojtěcha ale některé nemocnice v pohraničí možnost snadněji získat lékaře vítaly. Za dva roky díky němu přišlo do Česka přes 200 lékařů a zubařů a kolem 130 sester a dalších zdravotníků.

O projektu neúspěšně prezidenti komor jednali na ministerstvu. „Projekt je v zásadě vládní, proto jsem chtěl, aby schůzka proběhla a rozhodl o tom premiér,“ řekl Vojtěch. Podle něj ředitelé krajských nemocnic, kteří jsou s ukrajinskými lékaři spokojení, nebudou mít z dnešního rozhodnutí radost. „Pokud by věděli, že lékař je nebezpečný a nemá na to, tak by ho těžko v nemocnici drželi,“ dodal s tím, že odpovědnost je na nemocnici.

 

Stavovské komory ale kritizovaly zejména to, že pro Ukrajince platí jiná pravidla než pro ostatní země mimo EU. Přicházející lékaři musejí splnit jazykovou a odbornou zkoušku, povinnou praxi a pracovat pod dohledem, čemuž se díky výjimce ministerstva ukrajinští vyhnuli. Teď by se měli přihlásit do aprobačního řízení.

Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera jde o ohrožení zdravotní péče a rozpor s právem Česka i EU. „Je to jako by někomu vydali řidičský průkaz bez zkoušek. Možná by ho policisté nezastavili, ale nikdo by neřešil, co se stane, když někoho zabije nebo havaruje,“ dodal. Česko podle něj přijalo 1000 zubařů z ciziny, každý třetí, který v Česku nastupuje, je Ukrajinec. Lidé si na ně podle Šmuclera ale častěji stěžují.

Lékaři v nemocnicích ale chybí. „Nedostatek lékařů je třeba řešit tím, že se zlepší pracovní podmínky našich lékařů, ne tím, že se bude ohrožovat bezpečnost pacientů tím, že tu budou pracovat lidé, kteří tvrdí, že jsou lékaři,“ doplnil prezident České lékařské komory Milan Kubek. Ministerstva zdravotnictví a školství společně plánují navýšit i počet studentů lékařských fakult.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1