Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Proplácení prvních tří dnů nemocenské přečkalo hlasování o zamítnutí. Návrh ČSSD ještě dostane šanci

Proplácení prvních tří dnů nemocenské přečkalo hlasování o zamítnutí. Návrh ČSSD ještě dostane šanci

Sněmovna dala šanci návrhu ČSSD na obnovu proplácení prvních tří dnů nemoci. Novela zákoníku práce přečkala hlasování o zamítnutí, jak je požadovali občanští demokraté, a nyní ji posoudí sociální a hospodářský výbor.

Zrušení karenční doby je i v programovém prohlášení případné menšinové vlády ANO a ČSSD. Proplácení by mělo podle dokumentu začít od července příštího roku, nemocní by měli dostávat 60 procent platu. Vláda by také měla projednat možnosti kompenzací zaměstnavatelům. Předloha se týká nejen zaměstnanců, ale také například vojáků, policistů, hasičů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů.

Sněmovna zahájila projednávání předlohy ČSSD už v úterý, kritici varovali mimo jiné před dopady na zaměstnavatele. Kateřina Valachová (ČSSD) se dnes za předkladatele proti „katastrofickým scénářům“ ohradila. Zdůraznila, že návrh předpokládá podle ní dostatečné kompenzace pro zaměstnavatele. Uvedla také, že pokud by předloha platila, zaměstnanec s průměrným měsíčním příjmem 20.000 korun by se při měsíční nemocenské polepšil o 1000 korun.

Pro zamítnutí novely hlasovali zejména poslanci ODS, TOP 09, polovina klubu KDU-ČSL i jednotlivci z dalších frakcí včetně podnikatele Pavla Juříčka z hnutí ANO. Juříček označil v úterý obnovu náhrady v prvních třech dnech nemoci za „ekonomicky nesmyslný koktejl“ a populismus.

Hnutí ANO původně připouštělo jiné parametry. Dávalo přednost variantě, podle níž by nemocní dostali první tři dny 30 procent platu a zaměstnavatelé by propláceli první až 11. den stonání místo nynějšího čtvrtého až 14. dne. Druhá možnost předpokládala 60procentní nemocenskou současně se zavedením vyšších odvodů pro zaměstnance.

Zaměstnanci by podle novely ČSSD dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu, náklady by nesl zaměstnavatel. Zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným by se podle návrhu snížily o 0,2 procentního bodu odvody na nemocenské pojištění. Rozpočtové dopady autoři novely odhadli zhruba na 2,6 miliardy korun ročně.

Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.

V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která nenastala. Sněmovna tehdy nakonec zamítla návrh na zrušení karenční doby, jak jej sepsali poslanci KSČM. Zamítnutí prosadily kluby ANO a ODS. Obdobná senátní předloha s říjnovými sněmovními volbami takzvaně spadla pod stůl.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1