Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Průměrná mzda v Česku atakuje 30 tisícovou hranici. Dvě třetiny zaměstnanců na ní však nedosáhnou

Průměrná mzda v Česku atakuje 30 tisícovou hranici. Dvě třetiny zaměstnanců na ní však nedosáhnou

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí stoupla zhruba o pět procent. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Reálný růst mezd, tedy po odečtení inflace, bude kolem 2,5 procenta. Inflace začala výrazněji růst od loňského listopadu. 

Loni ve čtvrtém čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda v ČR meziročně vzrostla o 4,2 procenta na 29 320 Kč. Reálně, po odečtení růstu cen, se výdělek zvýšil o 2,8 procenta. Obecně přitom platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

„Odměňování zaměstnanců se s přelomem roku posunulo do rychlejší dráhy, k čemuž přispěly zejména čím dál palčivější nedostatek volné pracovní síly a razantní zvýšení minimální mzdy. Meziroční růst nominální mzdy zřejmě dosáhl nejvyšší hodnoty od roku 2008,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj nominálně mzdy stouply ve čtvrtletí o 4,9 procenta, reálně o 2,4 procenta.

Zrychlování růstu mezd není podle analytika ČSOB Petra Dufka pro ekonomiku nebezpečné. „S ohledem na solidní výkon ekonomiky i poměrně nízký podíl mezd na celkovém HDP neznamená toto rychlejší tempo ztrátu konkurenceschopnosti české ekonomiky,“ uvedl. Počítá s růstem mezd o pět procent, reálně o 2,5 procenta.

Zároveň by se podle něj mohla zvýšit o šest procent mediánová mzda. Ta představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení. „Znamená to, že i nadále předpokládáme rychlejší tempo u nízkopříjmových zaměstnanců, a tedy u lidí, po kterých je na trhu práce největší poptávka. Konkrétně by mělo jít o kvalifikované i nekvalifikované dělníky a řidiče,“ uvedl.

Podle ekonoma společnosti Roklen Michala Šoltése je pravděpodobné, že kvůli zvyšující se inflaci růst mezd ještě zrychlí. „Za celý letošní rok by měly mzdy růst o pět procent proti 4,2 procenta v roce 2016, nicméně vzhledem k růstu průměrné inflace bude dynamika reálných mezd ve srovnání s minulým rokem mírně slabší,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Upozornil, že ČSÚ od letošního roku přestane zveřejňovat zvlášť strukturu mezd pro podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru kvůli nové metodice. Ta mění definici nepodnikatelského sektoru. „Například řada nemocnic dle nové metodiky spadá již pod nepodnikatelský sektor, jelikož jsou vlastněny státem,“ uvedl.

Loni v prvním čtvrtletí průměrná mzda meziročně stoupla o 1119 korun na 26.480 Kč. Nominální růst činil 4,4 procenta. Reálně, po odečtení inflace, mzda stoupla o 3,9 procenta.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1