Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Průměrná mzda v Česku v loňském roce vzrostla. Blíží se hranici 30 tisíc korun

Průměrná mzda v Česku v loňském roce vzrostla. Blíží se hranici 30 tisíc korun

Průměrná mzda v Česku v loňském roce vzrostla o 4, 2 procenta na 27 589 korun. V posledním čtvrtletí se vyšplhala až na 29 320 korun. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly podle statistiků mzdu mezi dvanácti a osmačtyřiceti tisíci korun.  

Po odečtení inflace průměrná mzda v Česku za celý rok 2016 meziročně vzrostla o 3, 5 procenta. Podobně se po odečtení růstu cen pokrátil i růst průměrné mzdy za poslední čtvrtletí uplynulého roku. Podle statistiků mzda meziročně vzrostla o 4,2 procenta na 29 320 korun. Reálně se ale výdělek zvýšil o 2,8 procenta.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, stoupl v posledním čtvrtletí loňského roku o šest procent na 25 061 korun. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly podle statistiků mzdu mezi 11 657 Kč a 47 545 Kč.

Analytici oslovení ČTK odhadovali, že ve čtvrtém čtvrtletí bude průměrná mzda růst více. Předpokládali, že mzda stoupla o 4,3 až 4,9 procenta a po odečtení inflace zhruba o tři procenta. Ve skutečnosti se ale výdělek zvýšil o 2, 8 procenta.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1