Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Průměrná mzda v Česku znovu roste. Je přes 30 tisíc, většina lidí ji ale stále nemá

Průměrná mzda v Česku znovu roste. Je přes 30 tisíc, většina lidí ji ale stále nemá

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 30 265 korun. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen mzda reálně stoupla o 6,6 procenta. Stoupl i medián mezd, a to o 8,3 procenta na 25 674 korun. Kolik kde lidé berou? Podívejte se na infografiku v článku.

Průměrná mzda v Česku poprvé přesáhla 30 000 korun ve čtvrtém čtvrtletí 2017, když meziročně stoupla podle revidovaných údajů ČSÚ na 31 661 korunu. Nyní meziroční růst průměrné mzdy ještě zrychlil, v posledním čtvrtletí loňského roku mzda rostla o 7,4 procenta.

Průměrná mzda za první čtvrtletí 2018 vzrostla i ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Ačkoli ve čtvrtém čtvrtletí 2017 mzda činila více než 31 000 korun a v letošním prvním čtvrtletí byla přes 30 000 korun, po očištění o sezonní vlivy - jako je třeba různý počet pracovních dní - mezičtvrtletně stoupla o 2,2 procenta.

Nejvíce rostla průměrná mzda v Karlovarském kraji, kde lidé ve srovnání s loňským rokem brali o 10,1 procenta více, což znamenalo nárůst na 26 287 korun. V Ústeckém kraji a na Vysočině se mzdy shodně zvýšily o 9,5 procenta, v prvním jmenovaném regionu to znamená průměrnou mzdu 28 029 korun, ve druhém 27 661 korunu.

Mzda rostla také na jihu Moravy, kde se dostala na 29 346 korun, na jihu Čech činila 26 941 korun, v Plzeňském kraji 29 054 koruny, v Olomouckém kraji 26 659 korun a ve Zlínském kraji 26 431 korunu. Liberecký a Královehradecký kraj si polepšili k hranici 28 000 korun. Zatímco v prvním ji s 28 010 korunami těsně překonali, druhému s 27 619 korunami se to nepovedlo.  V sousedním Pardubickém kraji si lidé přišli na 27 002 koruny. Obyvatelé Moravskoslezského kraje dosáhli v průměru na 27 125 korun.

Nejméně rostly mzdy už tradičně v Praze, kde si lidé polepšili v průměru o sedm procent. Pražané ale berou stále nejvíce, v 1. čtvrtletí letošního roku to bylo konkrétně 38 436 korun. Nevyrovnali se jim ani Středočeši, kteří jako jediní vyjma Pražanů přesáhli hranici 30 000, brali 30 069 korun. 

Průměrná mzda roste v Česku v meziročním srovnání nepřetržitě od začátku roku 2014, hlavně díky dobrému vývoji ekonomiky a tlaku na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Obecně však platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd v prvním čtvrtletí 2018 činil 25 674 koruny. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed rozdělení hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší.

U mužů činil medián mezd 28 031 korunu a u žen 23 084 koruny. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly v prvním čtvrtletí mzdu mezi zhruba 12 000 a 48 000 korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1