Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Průzkum CVVM: S politickou situací je spokojeno jen 15 procent obyvatel, nejvyšší důvěru má prezident

Průzkum CVVM: S politickou situací je spokojeno jen 15 procent obyvatel, nejvyšší důvěru má prezident

Důvěra v prezidenta Miloše Zemana po dvouměsíčním poklesu v květnu mírně vzrostla. Věří mu 51 procent lidí. Je to o dva procentní body více než v dubnu, ale o pět méně než v únoru. Nejhůře z ústavních institucí dopadla Sněmovna, naopak nejlépe na tom jsou obecní zastupitelstva a starostové. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Obecní zastupitelstvům a starostům věří 63 procent dotázaných, což je podobné jako v předchozích měsících. Důvěra v krajská zastupitelstva mírně stoupla na 45 procent, hejtmani jsou na 41 procentech. Vládě v demisi důvěřuje třetina veřejnosti, Senátu 29 procent lidí a Sněmovně 28 procent.

„V meziročním srovnání oproti květnu 2017, kdy v důsledku tehdejší vládní krize propadla důvěra zejména v případě vlády, prezidenta a Poslanecké sněmovny, je právě u těchto tří institucí aktuální hodnocení zřetelně lepší,“ uvedli statistici. Loni v květnu byla důvěra v prezidenta na 41 procentech, u vlády na 23 procentech a Sněmovně tehdy věřilo 21 procent Čechů.

Důvěra prezidentovi roste s narůstající spokojeností se současnou politickou situací, s posunem po škále politické orientace od pravice k levici a rovněž se stoupajícím věkem. Naopak pokles důvěry je statisticky významně propojený se zvyšujícím se stupněm dokončeného vzdělání.

U krajských a obecních zastupitelstev, hejtmanů a starostů roste důvěra spolu hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti a ekonomické situace v ČR, se spokojeností s politickou situací, spokojeností s vlastním životem a s důvěrou jiným zkoumaným institucím. V případě obecních zastupitelstev a starostů má ještě vliv i velikost obce, když platí, že v menších obcích bývá důvěra v tyto instituce vyšší.

Se současnou politickou situací v ČR je spokojeno 15 procent lidí, o dva procentní body více než v dubnu. Nespokojených je 52 procent Čechů, což je meziměsíčních pokles o pět procentních bodů. Odpověď "ani spokojen, ani nespokojen" pak zvolilo 30 procent dotázaných.

Průzkum se uskutečnil od 12. do 24. května a zúčastnilo se ho 1008 lidí.

Senátní volby se blíží. Aktuální zpravodajství i informace o kandidátech naleznete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1