Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Průzkum: Se zákazem kouření v restauracích souhlasí 71 procent lidí. Rozhodně ho odmítá jen asi desetina Čechů

Průzkum: Se zákazem kouření v restauracích souhlasí 71 procent lidí. Rozhodně ho odmítá jen asi desetina Čechů

Zhruba rok po začátku platnosti podporuje zákaz kouření v restauracích 71 procent Čechů. Proti je zbytek, rozhodně ho odmítá 12 procent lidí. Zjistil to květnový průzkum Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který udělala ve spolupráci s agenturou Ipsos. Odpovídalo v něm 1080 lidí. Dnes to zástupci těchto organizací uvedli na tiskové konferenci. V Poslanecké sněmovně je nyní návrh na zmírnění zákona.

Podle průzkumu kouří v Česku přibližně čtvrtina lidí. „Dvacet osm procent kuřáků je silně proti tomu, že se nesmí kouřit v restauracích,“ řekl ředitel Ipsos Central Europe Radek Jalůvka. Kuřáci si více podle průzkumu uvědomují, že zapálenou cigaretou omezují svobodu nekuřáků. Zatímco před šesti lety to přiznávalo 28 procent kuřáků, letos jejich podíl stoupl na 41 procent.

Za sníženou spotřebou čepovaného piva, na kterou upozorňují pivovary, podle průzkumu nestojí zákaz kouření, ale preference mladších spotřebitelů, kteří dávají přednost míchaným nápojům s tvrdým alkoholem. „Sedm procent lidí nám odpovědělo, že konzumuje piva trošku víc než před rokem,“ uvedl Jalůvka. Více než čtyři pětiny respondentů pak odpověděly, že konzumuje stejné množství piva jako před rokem, 11 procent ho pak podle průzkumu konzumuje méně. Pivo také nahrazuje víno nebo nealkoholické nápoje. „Pro generaci Z není tak sexy pít pivo,“ dodal Jalůvka. Generací Z se označují lidé narození od druhé poloviny 90. let.

Lidé pak podle průzkumu chodí do restaurací častěji než před třemi roky. Návštěvnost se podle něj zvýšila hlavně kvůli zákazníkům, kteří chodili v minulosti do občerstvovacích zařízení výjimečně, z velké části jde o nekuřáky.

Poslanecká předloha zmírnění zákazu kouření, za níž stojí Marek Benda z ODS, by přinesla možnost zřizování kuřáren v restauracích, divadlech, kinech a dalších kulturních zařízeních a na sportovištích včetně hal. Provozovatelé menších hospod nebo barů, v nichž se nepodává jídlo, by se mohli rozhodnout, zda bude podnik kuřácký, nebo nekuřácký. Novela by dále zrušila odpovědnost hostinských za to, že podají alkohol dospělé osobě, u níž panuje podezření, že pak bude vykonávat činnost, kterou by mohla někoho ohrozit nebo poškodit majetek.

O zrušení úplného zákazu kouření v restauracích rozhodoval v dubnu z podnětu skupiny senátů Ústavní soud, ponechal jej v platnosti. Zrušil ale zákaz pití alkoholu u činností, při nichž by člověk mohl ohrozit sebe sama, a zúžil zákaz prodeje tabáku a alkoholu na akcích pro děti.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1