Průzkum: Z historických událostí Češi nejlépe hodnotí Masaryka a Sametovou revoluci, nejhůře vnímají srpen 1968 | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Průzkum: Z historických událostí Češi nejlépe hodnotí Masaryka a Sametovou revoluci, nejhůře vnímají srpen 1968

Průzkum: Z historických událostí Češi nejlépe hodnotí Masaryka a Sametovou revoluci, nejhůře vnímají srpen 1968

Z historických událostí od vzniku Československa do současnosti Češi nejlépe hodnotí revoluci v roce 1989 a takzvanou první republiku. S odstupem následují 90. léta minulého století a vznik a činnost Charty 77. Nejhůře Češi vnímají obsazení země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a protektorát Čechy a Morava. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Z osobností 20. a 21. století respondenti jednoznačně nejpříznivěji hodnotí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Na druhém místě se umístil student Jan Palach, který se upálil na protest proti lhostejnosti společnosti po okupaci Československa. Následují někdejší československý ministr zahraničí Jan Masaryk a bývalý český a československý prezident Václav Havel. Na opačném konci žebříčku osobností skončil předák sudetských Němců Konrád Henlein a jeden z nejmocnějších mužů protektorátu Karl Hermann Frank.

Takzvanou sametovou revoluci na konci roku 1989 kladně hodnotí 72 procent Čechů a období první republiky 66 procent dotázaných. Devadesátá léta minulého století a Chartu 77 vnímá pozitivně zhruba polovina společnosti. Většina dotázaných pozitivně hodnotí také vznik České republiky v roce 1993, vstup země do NATO o šest let později a takzvané Pražské jaro 1968. Nejhůře vnímané historické události uplynulých sta let jsou vedle srpnové okupace a protektorátu podpis mnichovské dohody před 80 lety a komunistický převrat v únoru 1948.

Tomáše Garrigua Masaryka kladně hodnotí 84 procent respondentů, Jana Palacha 67 procent, Jana Masaryka 57 procent lidí a Václava Havla 66 procent občanů. Havel má sice více příznivců než Jan Masaryk, ale také více záporných hodnocení, uvedli analytici CVVM. Většina veřejnosti vnímá výrazně negativně vedle Henleina a Franka někdejší komunistické prezidenty Klementa Gottwalda a Gustáva Husáka, byť oba hodnotí kladně desetina občanů.

Průzkum se konal v březnu, zúčastnilo se ho 1061 lidí starších 15 let.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.