Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Půjčku letos plánuje skoro polovina Čechů. Co s penězi udělají nejčastěji?

Půjčku letos plánuje skoro polovina Čechů. Co s penězi udělají nejčastěji?

V letošním roce si plánuje vzít půjčku 45 procent Čechů. Nejčastěji si chtějí půjčit na financování nákupu nemovitosti a automobilu a na ostatní investice do bydlení a nemovitostí. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro finanční společnost Essox.

"Chuť spotřebitelů půjčovat si je daná i stávající situací na trhu finančních služeb, kdy je v České republice vysoká konkurence poskytovatelů úvěrů, která udržuje dosud nejlepší podmínky úvěrů pro spotřebitele," uvedla generální ředitelka společnosti ESSOX Jana Hanušová.

Z průzkumu dále vyplývá, že naopak malou ochotu půjčovat si uvádějí spotřebitelé u nákupu domácích spotřebičů nebo elektroniky, jako jsou mobilní telefony, počítače a tablety. Na běžné výdaje si v letošním roce plánuje formou kreditní karty či kontokorentního úvěru půjčit zhruba 11 procent občanů.

Dluhy českých domácností vůči bankám činily ke konci loňského roku podle údajů ČNB 1,535 bilionu Kč. Nejvíc si lidé půjčují na bydlení. Z celkového objemu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení zhruba tři čtvrtiny.

Průměrná úroková sazba hypoték v prosinci stoupla na 2,19 procenta z listopadových 2,15 procenta. Podle odborníků bude na konci roku kolem tří procent. Růst úročení úvěrů naznačuje i čtvrteční krok České národní banky, která zvýšila úrokové sazby.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1