Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Půjdou úroky znovu vzhůru? ČNB by podle analytiků mohla ve středu kvůli koruně zvýšit sazby

Půjdou úroky znovu vzhůru? ČNB by podle analytiků mohla ve středu kvůli koruně zvýšit sazby

Bankovní rada České národní banky by ve středu mohla zvýšit základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na jedno procento, domnívá se většina analytiků oslovených ČTK. Důvodem je podle nich především slabší kurz koruny proti euru, než centrální banka odhadovala. Navíc růst mezd i inflace je proti odhadům ČNB vyšší. Někteří ekonomové ale upozornili, že zvýšení není jisté kvůli tomu, že na zasedání nebude viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Ten patří k výrazným zastáncům růstu úrokových sazeb. Když rada nezvýší sazby v červnu, určitě tak učiní na počátku srpna, shodli se analytici.

Koruna tento týden oslabila až k hranici 26 korun za euro, obchodovala se tak na nejslabších úrovních v letošním roce. ČNB v aktuální prognóze počítá ve druhém čtvrtletí s průměrným kurzem koruny na 25,2 Kč/EUR.

„Rychlý růst mezd, objemu hypoték a slabší kurz koruny nahrávají rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb. Proto by nemělo být překvapením, pokud by k tomu ČNB sáhla již v červnu, případně o prázdninách. Do konce roku by mohla zpřísnit měnovou politiku ještě jednou,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že trh očekává červnový růst sazeb s více než 60procentní šancí a dvojí zvýšení sazeb do konce roku. „Navzdory těmto očekáváním však koruna zůstává na slabších úrovních, čemuž v současnosti pomáhají také globální faktory. To však znamená, že ani dvojí zvýšení sazeb ČNB v letošním roce patrně příliš výrazný impuls koruně nedá, jelikož s tím trh již počítá. Pokud ČNB nezačne vysílat více jestřábí signály, koruna bude mít letos patrně problém se vůbec dostat k hranici 25 Kč za euro,“ uvedl.

Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel se domnívá, že ČNB zvýší sazby kvůli slabší koruně a inflačním tlakům až na srpnovém zasedání a pokračovat bude v listopadu. „Vidíme malou šanci (25 procent) že růst přijde již na zasedání příští týden. Příští týden bude navíc na zasedání chybět Mojmír Hampl, největší zastánce rychlého zvyšování sazeb,“ uvedl.

Hlavní ekonom uniCredit bank Pavel Sobíšek upozornil, že ke změně sazeb málokdy dochází na jednání, při němž se neschvaluje nová prognóza. Ta bude k dispozici na zasedání na počátku srpna. „Tentokrát ale může jít o výjimku. Makroekonomická data se totiž začala odchylovat v proinflačním směru od prognózy ČNB zveřejněné v květnu,“ uvedl. Rozhodnutí zvýšit sazby zřejmě podle něj nebude jednomyslné, neboť někteří členové rady upřednostní čekání na novou prognózu.

Středečního zasedání rady se zúčastní šest ze sedmi jejích členů, nebude přítomen Hampl. Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka je tak otázkou, zda se najde dostatečný počet zastánců zvýšení úrokových sazeb. „Z dalších členů budou Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký pravděpodobně hlasovat pro zvýšení sazeb a pomyslným jazýčkem na vahách tak nejspíše bude hlas guvernéra Jiřího Rusnoka,“ odhadl.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1