Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rebel Chovanec: Vládu v hlasování o důvěře nepodpoří kvůli svému svědomí, vadí mu podpora KSČM

Rebel Chovanec: Vládu v hlasování o důvěře nepodpoří kvůli svému svědomí, vadí mu podpora KSČM

Milan Chovanec (ČSSD) řekl, že nemůže podpořit vládu v hlasování o důvěře kvůli svému svědomí. Vadí mu podpora komunist a nelíbí se mu ani podmínky, které sociální demokracie s hnutím ANO vyjednala. K tomu, aby nehlasoval pro důvěru vládě, ho už včera vyzvala plzeňská část ČSSD.

Chovanec uvedl, že kabinet nepodpoří kvůli svému poslaneckému slibu. "V němž jsem slíbil, že budu svůj mandát vykonávat 'podle svého nejlepšího vědomí a svědomí'. Svědomí je ryze individuální záležitosti a nelze jej podřídit kolektivnímu rozhodnutí," napsal. Spolupráci s ANO odhlasovali členové ČSSD ve stranickém referendu. Chovanec nicméně uvedl, že je v rozporu s jeho svědomím umožnit vznik vlády, kde bude ČSSD plnit roli "fíkového listu".

Bývalý ministr kritizuje to, že ČSSD bude navzdory tzv. bohumínskému usnesení o zákazu spolupráce s extremistickými stranami ve vládě podporované KSČM. Současné vedení ČSSD podle něj navíc při jednání o vzniku kabinetu couvlo od téměř všech původních požadavků.

Kromě Chovance nebude hlasovat také Roman Sklenák, který poslal omluvenku ze zdravotních důvodů. „Pan Sklenák je na dlouhodobě plánovaném lékařském zákroku. Nemám informace, že by kromě pana Chovance byl nějaký problém," řekl pro INFO.CZ Jan Chvojka.

Celé prohlášení Milana Chovance

Včera jsem oznámil poslaneckému klubu ČSSD, že nemohu podpořit dnešní hlasování o důvěře nové vládě České republiky. Důvodem je poslanecký slib, v němž jsem slíbil, že budu svůj mandát vykonávat "podle svého nejlepšího vědomí a svědomí". Svědomí je ryze individuální záležitosti a nelze jej podřídit kolektivnímu rozhodnutí. Je v zásadním konfliktu s mým svědomím, abych dnes umožnil vznik této vlády, kde sociální demokraté mají hrát nedůstojnou roli fíkového listu. Poslední měsíce jsem převážně mlčel a nechával novému vedení sociální demokracie prostor a čas. Bohužel, výsledky se nedostavily. Couvli jsme ze všech svých zásadních prohlášení. Zisk ministerstva vnitra nemohu, i jako bývalý ministr vnitra, považovat za úspěch, za nějž je (jako jediný!) dnes vydáván. Vládu nakonec netvoří ani těch pět sociálních demokratů, o nichž se hlasovalo ve stranickém referendu! A to se navrch tváříme, že jsme v obsazování vládních postů suverénní a že nám do toho nikdo nemluví.

A stejně alibisticky děláme, že nevidíme, když hnutí ANO podepisuje toleranční patent s komunisty. Bohumínské usnesení totiž dosud nikdo nezrušil. Nesouhlasím s argumentem, že ČSSD vstupem do problematické vlády zabrání nástupu ještě horších sil. Nikde nevidím dojednané mechanismy, jak tomu lze opravdu reálně zabránit. Mám obavu, že budeme jen směšnou chytrou horákyní české politiky, jež obutá-neobutá a oblečená-neoblečená kráčí do strašidelného zámku, kde na ni žádný ženich nečeká. V tomto názoru nejsem osamocen. Stejně smýšlí i sociální demokraté v Plzeňském kraji, kteří mne zvolili za lídra kandidátky do Poslanecké sněmovny. Proto v referendu tuto vládu odmítli, a proto mne vyzvali, ať ji nepodpořím. Můj dědeček byl po roce 1948 v podobné situaci. Jako sociálnědemokratický poslanec nesouhlasil s vynuceným sloučením s komunisty. Byl vystaven řadě postihů, ale zachoval si v této věci čistý štít. Moje rozhodnutí je hluboce osobní a rozumím tomu, že se s ním nemusí ztotožnit nikdo jiný z našeho poslaneckého klubu. Nesleduji tím žádnou skrytou politickou strategii. Jsem připraven na všechny důsledky, jež to může vůči mé osobě z různých směrů vyvolat. Přesto, a právě proto, nebudu pro tuto vládu dnes hlasovat.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744