Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ředitelka Státního zdravotního ústavu rezignovala. NKÚ upozornil i na její podezřelý pronájem bytu

Ředitelka Státního zdravotního ústavu rezignovala. NKÚ upozornil i na její podezřelý pronájem bytu

Ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jitka Sosnovcová rezignovala. V pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil výsledky prověrky hospodaření ústavu, ministerstvo je označilo za alarmující. Kontrola odhalila porušení rozpočtové kázně za 67 milionů korun, chyby v zadávání veřejných zakázek a nefunkční vnitřní kontrolu.

„Tímto krokem chce poskytnout maximální prostor pro důkladné prošetření závažných skutečností uvedených ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu a předejít negativnímu mediálnímu tlaku, kterému by v souvislosti s jejím dalším setrvání ve funkci mohl být vystaven Státní zdravotní ústav i ministerstvo zdravotnictví,“ uvedla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

Už včera Nejvyšší kontrolní úřad upozornil na to, že SZÚ své byty v Praze pronajímal až podezřele levně. Podle serveru iDNES.cz si jeden z těchto bytů pronajímala sama ředitelka ústavu Sosnovcová. Za 53 metrů čtverečních platila se vším všudy 960 korun. Kontroloři chtějí podat  trestní oznámení. 

Sosnovcová v pondělí uvedla, že systémová pochybení byla zapříčiněna dlouhodobým podfinancováním ústavu. V roce 2008 bylo pod SZÚ převedeno 100 nových zaměstnanců, což vedlo k rozsáhlé reorganizaci a propuštění 130 zaměstnanců a poté snížení příspěvku ministerstva na provoz o 50 milionů korun. Podle Sosnovcové má SZÚ oproti podobným institucím v Evropě minimální počet zaměstnanců, polovičníí proti Nizozemsku či Moldavsku a čtvrtinový proti Srbsku a přibližně šestinový proti Norsku či Finsku.

Některé nedostatky už ústav podle Sosnovcové začal odstraňovat, zrušil například úsek náměstka, který měl veřejné zakázky na starosti, a vytvořit oddělení právních služeb a veřejných zakázek. Ministerstvo plánuje v SZÚ vlastní kontrolu zaměřenou na hospodaření, zejména na veřejné zakázky, dodavatelské smlouvy a investice.

Na funkcí ředitele vypíše ministerstvo výběrové řízení. Dočasným řízením ústavu byla pověřena vedoucí Centra zdraví a životních podmínek SZÚ Helena Kazmarová.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1