Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Referendum o členství v EU? Nehoráznost, rozčílil se Zaorálek

Referendum o členství v EU? Nehoráznost, rozčílil se Zaorálek

Úvahy o referendu k odchodu Česka z Evropské unie jsou podle ministra zahraničních věcí a volebního lídra ČSSD Lubomíra Zaorálka nehorázné. Je to podle něj hazardování s osudem země. Řekl to v dnešních Otázkách Václava Moravce v České televizi. Podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska jsou občané vystaveni protievropské propagandě a politici by v kampani měli proti této propagandě bojovat.

Prezident Miloš Zeman se již několikrát vyjádřil, že by podpořil referendum o setrvání Česka v unii. Hlasoval by v něm však proti vystoupení. Bývalý prezident Václav Klaus nedávno uvedl, že nastal čas připravovat odchod země z EU. Uvedl to v reakci na krok Evropské komise, která s Českem zahájila řízení kvůli neplnění kvót na imigranty.

„Je to nehorázné proto, protože to je uvažování, které je hazardování s osudem země. Chápete, členství v Evropské unii nám zprostředkovává přístup na obrovský trh, zprostředkovává nám technologie a v podstatě to je naše živobytí. Jestli tohle někdo nechce pochopit, tak já jsem ochoten projet celou zemi a tohle vysvětlovat,“ prohlásil Zaorálek.

Poukázal na důsledky brexitu jako příklad uvedl mimo jiné zastavení investic, růst inflace nebo pokles reálných příjmů i výsledek nedávných voleb. „Velká Británie je velká země, je to pátá největší ekonomika světa. A takhle to s ní mává. Víte, jak by to zamávalo s malou Českou republikou?“ ptal se. Na druhé straně připustil, že se v EU dějí věci, se kterými hrubě nesouhlasí.

„Faktem je, a to je to, co mě znervózňuje, že tady výrazně sílí protievropské nálady, které nás mohou osudově dostat na úplně jinou kolej historického vývoje,“ řekl Kalousek. Občané jsou podle něj vystaveni výrazné protievropské propagandě. „A my máme za svoji povinnost v předvolební kampaně této propagandě čelit a vysvětlovat ty samozřejmé výhody, které dnes a denně užíváme členstvím v Evropské unii a to obrovské riziko, které riskujeme, když nechceme být férový čitelný partner a nechceme být v rychlém pruhu,“ zdůraznil Kalousek.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1