Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Referendum o vystoupení z EU nebo NATO? ANO bude o možnostech jednat s SPD a KSČM

Jednání o podpoře druhé vlády Andreje Babiše mezi hnutím ANO a komunisty v úterý a hnutím ANO a SPD ve středu ukážou, zda se v Česku mohou otevřít dveře k referendu o vystoupení z EU či Severoatlantické aliance. Premiér v demisi a předseda ANO Babiš odmítá, aby připravovaný zákon o obecném referendu umožnil hlasovat o zahraničněpolitických otázkách, pro SPD jde ale o zásadní otázku. I podle komunistů by měli občané mít ve všelidovém hlasování právo ptát se na vše.

„Promluvíme si o počtu podpisů pod petici, jestli 100.000, nebo 250.000, nebo 800.000, jak chce hnutí ANO,“ řekl ČTK k chystanému expertnímu jednání předseda KSČM Vojtěch Filip. Je podle něj samozřejmé, že referendum by mělo dát všem právo ptát se na všechny otázky vnitropolitické i zahraničněpolitické.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury je hnutí připraveno ke kompromisu ohledně dalších parametrů referenda, trvá ale na tom, že by mělo umožnit hlasování o případném vystoupení z unie. „Toto je bod, na kterém se pořád točíme dokola, kdy Andrej Babiš nechce tu otázku umožnit, přestože by si lidé sesbírali statisíce podpisů. A pro nás je to zásadní bod,“ řekl Okamura ČTK. Co se týká počtu podpisů, SPD jich navrhla 100.000, ANO hovořilo o 800.000 a podle Okamury je možné jednat o počtu mezi těmito hodnotami. SPD je ochotna diskutovat i o minimální účasti pro platnost referenda.

„Ale těch kompromisů o parametrech už je tady tolik, že nevím, proč v takovém případě by měl být kompromis ohledně otázky o členství v EU,“ řekl. V dalších programových styčných bodech podle Okamury uplynulá jednání s ANO ukázala řadu shod.

Okamura se kvůli sporům o podobu zákona o referendu chce sejít i s prezidentem Milošem Zemanem. „Rád bych ho požádal o spolupráci v tom smyslu, aby, až bude hovořit s Andrejem Babišem, nám pomohl vysvětlit Andreji Babišovi důležitost přímé demokracie a že by bylo dobré tyto otázky nevyčleňovat ze zákona o referendu,“ řekl.

Babiš ukázal, že vnímá citlivost tématu pro možnou podporu svého druhého kabinetu, v polovině ledna, kdy jeho vládní tým v demisi navzdory doporučení legislativců neodmítl návrh ústavního zákona poslanců SPD, který má obecné referendum zavést. Legislativci v doporučení psali, že referendum v podobě navrhované SPD je v rozporu s principy zastupitelské demokracie. Babiš na twitteru uvedl, že ANO referendum chce, ale nemělo by rozhodovat o zahraničních závazcích či daních.

Směrem k Bruselu Babiš nedávno téma referenda využil, když uvedl, že snahy o celoevropské řešení migrace mohou v Česku dát průchod populistům a vyvolat otevření referenda o dalším setrvání země v EU. Babišova vláda chce předložit vlastní předlohu o zavedení všelidového hlasování. Ústava obecné referendum předpokládá, příslušný návrh zákona ale zákonodárci nikdy neschválili. Lidové hlasování se může konat jen na obecní a krajské úrovni.

O povolebním uspořádání jednají i další strany. Lidovci se dnes večer setkají s Piráty na schůzce, kde si chtějí vyjasnit pozice před druhým pokusem o sestavení kabinetu. KDU-ČSL v následujících dnech plánuje obdobné schůzky s dalšími stranami, příští týden by se její zástupci měli sejít s ODS. Oslovit chce také ČSSD, TOP 09 a STAN.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1