Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Referendum v ČSSD končí, hlasovat budou poslední organizace. Převažuje zřejmě podpora vlády

Referendum v ČSSD končí, hlasovat budou poslední organizace. Převažuje zřejmě podpora vlády

Posledních 23 místních organizací sociální demokracie dnes svým hlasováním uzavře vnitrostranické referendum, ve kterém členové rozhodují, zda by měla strana vstoupit do menšinové vlády s hnutím ANO. Konečné výsledky hlasování pak na pátečním jednání předsednictva oznámí předseda ČSSD Jan Hamáček. Podle dosavadních informací převažují hlasy ve prospěch koaliční spolupráce s ANO.

Vedení strany se členů v referendu ptá, zda souhlasí se vstupem do vlády za podmínek uvedených v návrhu koaliční smlouvy a návrhu programového prohlášení. Kvůli kontrole sociální demokraté sčítají některé hlasovací lístky dvakrát. V Lidovém domě v Praze u vybraných organizací následuje kontrola, zda elektronicky zaslané protokoly s výsledky souhlasí s odevzdanými hlasovacími lístky.

Konečné výsledky rozhodování by měl vyhlásit Hamáček v závěru pátečního zasedání předsednictva ČSSD. Sociální demokraté plánují, že klíčový bod jednání živě odvysílají na svém facebookovém profilu. Předtím by mělo užší vedení strany probírat i některé jiné záležitosti, například návrh ostravské ČSSD na kandidaturu bývalého premiéra Jiřího Paroubka jako nezávislého kandidáta do Senátu v Ostravě s podporou ČSSD.

V hlasování dostalo v rámci téměř 1100 místních organizací ČSSD příležitost vyjádřit se na 17.500 straníků. V Ústeckém či Plzeňském kraji předpokládali lídři strany v úterní anketě ČTK negativní postoj členské základny ke vstupu do vlády. Ve většině regionů naopak očekávají souhlasné stanovisko, například ve Středočeském, Královéhradeckém, Jihočeském kraji nebo na Vysočině.

Pokud členové ČSSD v referendu vstup do menšinové vlády ANO schválí, strana obsadí podle dohody s ANO pět ministerstev. Ministerstvo vnitra by měl vést Hamáček, ministerstvo práce bývalý náměstek Petr Krčál, zemědělství šéf Potravinářské komory Miroslav Toman a kultury olomoucký primátor a poslanec Antonín Staněk. K nominaci europoslance Miroslava Pocheho na ministra zahraničí má výhrady prezident Miloš Zeman.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1