Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Reportáž: Smíří se „drahošovci“ s výhrou Zemana? Proč bych je měl přesvědčovat, říká Drahoš

Reportáž: Smíří se „drahošovci“ s výhrou Zemana? Proč bych je měl přesvědčovat, říká Drahoš

V tmavě modrém saku působí uvolněně. Mluví ve stoje, jako kdyby se obracel k posluchačům přednášky. Publikum koneckonců opravdu tvoří studenti, kteří se ještě před chvíli snažili dostat na poslední volná místa v sále. „Ani na okamžik jsem nelitoval, že jsem do toho šel. Byla to životní škola. Nehledě na výsledek,“ říká rozhodně Jiří Drahoš směrem ke středoškolákům. Neúspěšný prezidentský kandidát se v měsíci, který uplynul od druhého kola prezidentských voleb, na veřejnosti příliš neobjevoval. V páteční odpoledne ale předstoupil před žáky pražského Gymnázia Jana Nerudy. „Možná je to pedagogický zlozvyk. Jako kantor jsem nikdy nepřednášel vsedě,“ odmítá na úvod debaty výzvu moderátora z řad studentů posadit se do přichystaného křesílka na pódiu.

Promlouvání k publiku se stalo v posledních měsících přirozenou náplní Drahošových dní. Rozdíl mezi kampaní a jeho dnešním vystoupením je ale na první pohled zřejmý. Ještě před měsícem ho na každém kroku doprovázel početný tým. Dnes přišel v podstatě sám. „Tým jsem rozpustil,“ popisuje realitu posledních dní.

Zároveň podle svých slov promýšlí, co dál. Už ve chvíli, kdy se v sále Kongresového centra dozvěděl, že se nestane českým prezidentem, tvrdil, že energie nashromážděná během jeho kampaně nevyprchá. „Jednám s představiteli politických stran, které mě oslovily, abych zvážil své další působení ve veřejné sféře,“ popisuje dnes v rozhovoru pro INFO.CZ. Zda půjde konkrétně ve stopách svých protikandidátů Marka Hilšera a Pavla Fischera a bude se ucházet o post v Senátu, nechce prozrazovat. Jde ale o jednu z variant.

Smíří se „drahošovci“ se Zemanovým vítězstvím?

O Drahošovy další plány se zajímají i studenti, když během pátečního odpoledne kladou dotazy v prostorách bývalé kaple, které dnes gymnáziu slouží pro veřejné akce. Třeba na to, proč se „drahošovci“ nedokážou smířit s tím, že jejich kandidát prohrál.

„Proč by se s tím měl někdo smiřovat? Uznal jsem výhru soupeře,“ vrací se bývalý šéf Akademie věd ČR k víkendu na konci ledna. „Ale proč bych měl své příznivce přesvědčovat, aby nebyli zklamaní? Je to přece přirozené,“ tvrdí. Reakce jeho podporovatelů jsou podle něj umírněné. „Nic tak strašného jsem neviděl. Nespokojenost je hybná síla pro budoucnost,“ naznačuje, že chce tuto energii ještě prakticky zužitkovat.

Když zazní od studentů otázky na to, kde udělal během kampaně chybu, poukazuje Drahoš hlavně na jednoho „viníka“: fake news. „Bylo to naprosto masivní. Měli jsme odezvu z terénu. Psali nám lidé, že mě budou volit, ale s rodiči nehnou. Ti budou volit Miloše Zemana, protože jsou přesvědčeni o tom, že Jiří Drahoš by jim sebral důchody. Byli jsme šokováni, jak lidé naskočí na nějaké informace,“ obrací se neúspěšný kandidát ke studentům.

Přes milion podvodných mailů

Od koho ty mystifikace putovaly? „My jsme si nechali udělat nezávislou analýzu mailů. Zjistili jsme, že během posledních čtrnácti dnů kampaně jich šlo asi milion tři sta tisíc. A byly adresovány především důchodcům na venkově. Kdyby jim jen pět procent z nich uvěřilo, tak je to 65 tisíc, což je skoro to, co jsem potřeboval stáhnout na svou stranu,“ tvrdil Drahoš. A nešlo podle něj o práci individuálních trollů, ale i cílenou činnost serverů jako Sputnik nebo Aeronet. „Byla to velmi dobře organizovaná kampaň, proti které se nejde dost dobře bránit,“ je přesvědčený Drahoš.

V pořádku dle něj bylo i jeho vystupování na veřejnosti. „Možná je to trochu kontroverzní otázka, ale chci se zeptat, do jaké míry vám váš tým říkal, jak se máte chovat a jak vystupovat?“ ptá se trochu váhavě mladík v publiku.

„Jsem trochu na rozpacích,“ začíná odpovídat Drahoš a je vidět, že je opravdu trochu nesvůj. „Za prvé jsem neměl zaměstnance, ale tým. A jeho šéfem jsem byl já,“ opakuje prohlášení, na kterém trval už během kampaně, když mu konkurenti vyčítali například zapojení Jakuba Kleindiensta a jeho vliv v týmu.

Veselý pán, který jezdil na chalupu okopávat okurky

„Přišlo mi, že na začátku jste byl opravdu takový veselý pán, který se jezdí na chalupu okopávat okurky,“ nevzdává se otázky student. V odpověď mu zní potlesk. „Ke konci jste se už podle mě stylizoval do něčeho, co vám nebylo přirozené. Třeba už jste tolik nemluvil o vazbách na venkov nebo o tom, co jste prožíval se svou manželkou. Vedl jste dialogy spíše na akademické úrovni. Myslím ale, že hlasy voličů, kteří slyší na tuto notu, už jste měl,“ polemizuje mladík.

„Výtku beru, ale nemyslím si, že bych se někam posunul,“ trvá si neúspěšný kandidát na svém. A připomíná, že během kampaně objel mnoho míst Česka. „To debaty, kde byly všichni kandidáti, byly o ničem,“ dodal. A opírá se i do prezidentského duelu na televizi Prima. Kvůli hlasitému publiku prý v některých chvílích ani neslyšel svého protivníka Miloše Zemana.

„Zůstal jsem veselým chlapíkem z Jablunkova. Nemůžete na mně vidět nějaké zásadní chátrání,“ směje se ale Drahoš ke konci debaty. Ta zhruba po hodině a půl debata končí. Studenti se zvedají a pomalu se trousí ze sálu. Drahoš jim ještě zapisuje vzkaz do kroniky. Několik jeho podporovatelů mu přijde osobně poděkovat. Většina mladých se ale celkem rychle vytratí. Drahoš zůstává na pódiu s dvojicí novinářů, které zajímají především jeho další plány. Ještě před měsícem se jich kolem něj ale tísnily desítky.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1