Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

REPORTÁŽ: Upadající Loučovice. Sliby o turistech váznou, na olympijskou slávu se jen vzpomíná

REPORTÁŽ: Upadající Loučovice. Sliby o turistech váznou, na olympijskou slávu se jen vzpomíná

Zimní olympiáda v Jižní Koreji je za námi. Český olympijský výbor během ní zopakoval projekt olympijských festivalů, který zaujal už při předchozích letních hrách. Po největším olympijském parku na Lipně ale někde zůstaly jen vzpomínky. Nejsmutnější je zřejmě příběh malé jihočeské obce Loučovice.

V šedivém centru obce kousek od rakouských hranic stojí malá trafika. Zadrátovaná, oprýskaná, mimo provoz. Jen pár kroků od ní podobně vypadající obchod s velkou cedulí hlásící, že se tu dají koupit potraviny. Nedají.

„Trafiku zavřeli zhruba před rokem. Paní onemocněla a nikdo to po ní nepřevzal. Tak tu stojí takhle zavřená. Zavřela i zelenina, kterou jsme tu měli. A já se taky držím zuby nehty a možná to za chvíli zabalím,“ vypráví Pavel Hron, který v Loučovicích provozuje drogerii. 

Nedaleko odtud stojí jádro problému, jenž Loučovice trápí už téměř osm let. Budova papírny, která na přelomu 19. a 20. století zaměstnávala kolem tisícovky lidí. Stále je zachovalá, od roku 2010 už v ní ale nikdo nepracuje. Papírna zkrachovala a k její obnově se nikdo nemá. V obci není práce.

„Tehdy jsme spadli na úplné dno,“ vzpomíná hostinský Josef Gondek, který zde má restauraci. Jako jeden z mála si ale na nedostatek zájmu nestěžuje. Na obědy sem jezdí i lidé, kteří pracují v okolních vesnicích a městech. „V červených číslech nejsme, takhle to řeknu. Ale mohlo by to být lepší,“ dodává.

Vzhledem k situaci obce působí některé značení jako špatný vtip.Vzhledem k situaci obce působí některé značení jako špatný vtip.autor: Vojtěch Veškrna

Exodus do Rakouska

Když se po Loučovicích v únorovém poledni procházíte, nepůsobí obec vyloženě depresivně. Až na dlouhodobě zavřené obchody vypadá jako každá druhá vesnice. Na ulicích je sníh, prochází se tu převážně důchodci venčící psy nebo dělníci jezdící do Gondekovy restaurace. Domy jsou zde opravené, děti přicházejí a vycházejí ze školy.

Jenže místní vědí, že ani po pracovní době se toho moc nezmění. Loučovice se vylidňují. Ještě v 80. letech tu žilo přes dva tisíce obyvatel. Loni zhruba o čtvrtinu méně. Po pádu papírny začal exodus lidí za prací. „Lidé ve vesnici nejsou. Odchází za prací jinam. Do Rakouska, do okolních vesnic,“ vysvětluje prodavačka v samoobsluze.

Zima je pro Loučovické tvrdá. A to nejen kvůli mrazivému šumavskému podnebí. V létě jim pomáhá tlumit neutěšenou situaci alespoň cyklostezka z Lipna, která obcí vede a k podnikatelům přitáhne část turistů. Těch ale není tolik, aby si místní vydělali na zbytek roku. A když napadne sníh, nemohou se opřít ani o tuhle berličku.

Obec ale v turistech cítí šanci. Přilákat by je mohlo například splavnění řeky, aby byla sjízdná pro vodáky. Pravidelně se tu koná mistrovství republiky ve sjezdu na divoké vodě. To je ale také jediná akce, kvůli které ČEZ souhlasil, že upustí vodu z Lipna a řeku splavní. 

Vzpomínky na olympiádu

Kvůli vodákům by se musel změnit manipulační řád přehrady. Vypouštění vody by navíc výrazně omezilo i produkci elektřiny v turbínách Lipna. Starosta Loučovic Jan Kubík s INFO.CZ nekomunikoval, nepodařilo se ho zastihnout ani na obecním úřadě. V minulosti ale pro MF Dnes říkal, že řešením by mohlo být obnovení Spirova kanálu, který byl v 70. letech minulého století zavezen odpadem z papírny.

„Naším záměrem je s pomocí dotace ministerstva životního prostředí zlikvidovat ekologickou zátěž této zavážky. Ve druhé části projektu bychom se pak mohli pustit do projektování úprav kanálu tak, aby mohl sloužit nejen k vodáckým účelům,“ pravil Kubík před necelými třemi lety. Řeka však stále splavněná není.

Splavnění řeky by mohlo do Loučovic přitáhnout turisty, projekt se ale nedaří zrealizovat.Splavnění řeky by mohlo do Loučovic přitáhnout turisty, projekt se ale nedaří zrealizovat.autor: Vojtěch Veškrna

Že by mohl turistický ruch Loučovicím pomoci, naznačil projekt olympijského parku Rio-Lipno, který se v obcích v okolí přehrady konal v roce 2016 během olympijských her v Brazílii. Loučovice tehdy sloužily právě zájemcům z řad vodáků. Zároveň tu bylo parkoviště, odkud autobusy svážely návštěvníky parku.

„To bylo dobré. Tehdy tu bylo hodně lidí. Pokud by se řeka splavnila, určitě by to Loučovicím pomohlo. Zvlášť já jako hospodský bych to uvítal, chodilo by sem více lidí. Ale to je v nedohlednu,“ říká Gondek.

„To bych si mohl otevřít krematorium“

Ne všichni jsou ale z myšlenky udělat z Loučovic turistický ráj nadšení. „Viděli jste tu řeku? I když tu vodáci jezdí v létě mistrovství republiky, tak říkají, že s ní mají problém. Kdyby na to ještě pustili normální lidi, můžu si místo drogerie otevřít krematorium. To je nesmysl,“ říká s hořkým úsměvem na rtech Hron. „Navíc by to bylo zase na pár měsíců. Nám by pomohla stálá práce. Kdyby tu někdo otevřel továrnu pro 200, možná 300 lidí.“

Minimálně v zimě by ale problém s nedostatkem turistů mohl vyřešit jiný projekt. Obec chce využít plánů na rozvoj lyžařského areálu na Lipně a napojit na některé nové sjezdovky.

I ti, kteří však plánům na rozmach turismu věří, jsou skeptičtí. „To bude tak za dvacet let, jestli vůbec,“ uzavírá prodavačka. Do té doby tu budova papírny na řece bude symbolizovat jen pozůstatky někdejší zašlé loučovické slávy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1