Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Revoluce v boji s kůrovcem: Čeští vědci ho chtějí likvidovat plynem, má být stoprocentně smrtící

Revoluce v boji s kůrovcem: Čeští vědci ho chtějí likvidovat plynem, má být stoprocentně smrtící

Proti přemnožení kůrovce v českých lesích by lesníci mohli v budoucnu používat látku, kterou vyvinuli a nedávno odzkoušeli vědci z České zemědělské univerzity, Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) a odborníci ze společnosti Lučební závody Draslovka Kolín. Látka má až stoprocentní účinnost a samovolně se rozkládá na látky, které na rozdíl od dřívějších prostředků neškodí ozonové vrstvě. Tým bude nyní usilovat o získání celosvětové registrace. O výsledku výzkumu ČTK informovali zástupci Technologické agentury (TA ČR), která projekt podpořila částkou přesahující deset milionů korun.

Látka s názvem EDN se na stromy napadené kůrovcem aplikuje pomocí takzvané fumigace, tedy jako plyn, jehož malé molekuly prostupují dřevem a hubí přitom všechna vývojová stadia kůrovce, tedy vajíčka, larvy, kukly i dospělé jedince.

Výzkumníci EDN použili neodkorněné kmeny jehličnatých stromů uložených pod plachtou. Spolupracovali přitom s Lesní správou Arcibiskupství pražského. "Ukázalo se, že několikahodinová fumigace ověřovanou technologií při použití českého fumigantu, zatím jen experimentálně dostupné látky EDN, dosahuje účinnost ošetření až stoprocentní usmrcení několika druhů kůrovců," uvedl člen výzkumného týmu Václav Stejskal z VÚRV.

Podle Stejskala nenechalo použití EDN na dřevu žádné stopy. V budoucnu by tak mohla výrazně pomoci v boji s kůrovcem, který v Česku způsobil a ještě způsobí letos škody odhadované na miliardy korun. Se stejným problémem se potýkají i další evropské státy. "V žádných státech EU nemají alternativní látku, která by se pro fumigování kůrovců v lese dala efektivně použít," uvedl Stejskal.

V minulosti se v Evropě používal metylbromid, ten ale ničí ozonosféru a EU ho zakázala. Nově vyvinutá látka takové nevýhody nemá, k životnímu prostředí je šetrná. Lze ji rychle odvětrat. "Při reakci se vzdušnou vlhkostí se rychle a samovolně rozkládá na oxid uhličitý, čpavek a vodu," uvedl Radek Aulický z VÚRV.

Látku nyní čeká další testování, tentokrát již přímo na rostoucích stromech. Výzkumníci původně testovali proti kůrovci i další látku z Draslovky Kolín, EDN ale přinesla lepší výsledky. Firma bude usilovat o registrace v USA, Austrálii a na Novém Zélandu.

Proti kůrovci lze lesy chránit i jiným způsobem než fumigací. Bez použití chemie se to dá udělat tak, že lesníci vyhledávají napadené stromy, neprodleně je kácejí a odvážejí pryč nebo je odkorňují. Tento postup je náročný na organizaci i počet lesních dělníků, při současné kalamitě proto správci lesa volí jednodušší a rychlejší řešení. Šíření škůdce částečně zabraňují lapače hmyzu. Napadené stromy se dají ošetřit postřikem, který ale nepronikne dovnitř dřeva a nezahubí všechny škůdce. "Hloubkové ošetření dřeva teplem či mikrovlnným ozářením je zase možné na pile, ale ne v lese," dodali výzkumníci z VÚRV.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1